Novela Vánice V. Sorokina vyvolala jeden úchvatný recenzentský leh do tématu. Redaktor Literárních novin a překladatel D. Charmse a V. Pelevina Ondřej Mrázek ovlivněn halucinogenními pasážemi knihy uzřel v myšlenkách pozoruhodný geometrický útvar: „Kromě strhujícího dobrodružného vyprávění je ovšem text – a jinak tomu u Sorokina asi ani být nemůže – jakousi metaforou metafor, křišťálovou koulí, jejíž broušené hrany nastavují zrcadlo reálnému světu, odrážejí záblesky minulosti a dávají nahlédnout do budoucnosti, která v tomto případě není ničím jiným než návratem hluboko zpátky do minulosti.“ (LtN 21/2011) Když k tomu připočtu, že zbytek jeho kratičkého textu tvoří už jen chvála kolegy překladatele a části nebezpečně inspirované textem cizím, recenzí A. Machoninové z iLiteratury, dovoluji si autorovi navrhnout očistu po vzoru jednoho z Charmsových hrdinů: „Vyndal jsem si z hlavy kouli. Vyndal jsem si z hlavy kouli. Vyndal jsem si z hlavy kouli. Vyndal jsem si z hlavy kouli.“
L. Bělunková
Letos v dubnu byl v české distribuci poprvé oficiálně uveden Donnie Darko (2001) amerického režiséra Richarda Kellyho, který je už i u nás ceněný jako důležité filmové dílo. Snímek byl distribuován na DVD v trafikovém prodeji společnosti H. C. E. za 99 korun, bez jakýchkoli bonusů. Tato událost je příznačná – dnešní DVD distributoři zahlcují trh levnými disky s filmy, které mají široký respekt u určitých cílových skupin diváků a které navíc už většina potenciálních kupců předtím viděla. DVD premiéra Donnieho Darka je tak dost nicotná záležitost. Fanouškové filmu teď mohou vlastnit placku svého oblíbeného díla s originálním obalem. Pokud ovšem narazí na trafiku, která má snímek náhodou na skladě, a stihnou se k němu dostat, než ho distributor stáhne z prodeje. Krátká doba oběhu, absence bonusů a zmatečnost celé distribuční sítě způsobují, že o nově vydaných DVD nemá z velké části vůbec smysl psát. Filmy bývají mezi čtenáři známé, vydané DVD k nim nepřidává žádné atraktivní bonusy. Čtenáři se dozvědí o existenci titulu, ale ne o tom, kde ho snadno sehnat.
A. Tesař
Rada města Plzně jednala 19. 5. o stanovisku odborné komise, jež vybírala nového ředitele tamního Divadla J. K. Tyla. Komise totiž rozhodla nezvolit žádného kandidáta, doporučila městu prodloužit funkční období stávajícího ředitele a vypsat nové výběrové řízení s tím, že nový ředitel nastoupí od července 2013 (o situaci jsme psali v A2 č. 10/2011). Rada akceptovala doporučení komise a deklarovala, že do konce letošního roku zorganizuje nové výběrové řízení. Pozitivní jsou na jejím rozhodnutí dvě věci: za prvé, že důvěřuje své odborné komisi, za druhé, že tím de facto precedentně uznala, že podobné výběrové řízení vyžaduje čas a přípravu a že ředitele příspěvkové organizace s rozpočtem v desítkách milionů veřejných korun je nutné vybírat odpovědně a s dostatečným časovým předstihem.
J. Bohutínská
Je úžasné, jak se nyní mluví o tom, kolik zaplatíme za plomby u zubařů. Škoda, že se tak urputně nediskutuje nad tím, proč si náš stát stále vydržuje tak zbytečnou instituci, jakou je Ředitelství vodních cest ČR. Ta totiž několik let utrácí stamiliony za odborníky, právníky a projektanty pro plavební kanál u Přelouče a jez v Děčíně za 8 miliard korun. Naštěstí jim v realizaci stavby zatím úspěšně brání občanská sdružení, která státu tyto peníze v podstatě ušetřila. Bohužel už ale nemohla zabránit stavbě železničního mostu v Kolíně za 2,5 miliardy Kč a nesmyslným plánům na zlepšení lodní dopravy po Vltavě. Je také s podivem, že státu nevadilo, že šéf ŘVC ČR Miroslav Šefara vyplácel podivně vysoké částky různým „expertům“. Jedním z nich byl docent RNDr. Jiří Zahrádka, CSc., z Brna, jenž za téměř 1,5 milionu korun – což je asi čtyřikrát více než obvyklá cena – vypracoval pozitivní studii vlivů jezu v Děčíně na soustavu NATURA 2000. Naštěstí je studie tak amatérská, že si toho krom nevládek a odborné veřejnosti všimlo i ministerstvo životního prostředí. Hodnocení se tedy musí zopakovat. A náprava? Šefara byl odvolán a Zahrádka asi ztratí autorizaci. Prostě miliony k milionům, až jsou z toho miliardy. Vše legálně a potichu.
M. Patrik
Dne 7. 6. skončily státní maturity a zaslouží stručně shrnout. Akce představuje pro studenty i učitele nárůst administrativy, pro studenty značné prodloužení zkouškového procesu, jehož výsledky se dozvědí dávno poté, co skončí a co složí přijímací zkoušky na vysoké školy. Argument ministra Dobeše, že proto budou příští rok maturity začínat ještě o měsíc dříve, svědčí však o tom, jak chabou představu má jeho úřad o harmonogramu školního roku. Opět jako by se zapomínalo na fakt, že smyslem i posledního ročníku je něco se dozvědět, ne pouze odmaturovat. Dále je pozoruhodné, s jakou ambivalencí ministr i CERMAT hodnotí úniky testů. iDNES z 1. 6. píše, že jde dle jednoho vyjádření o porušení autorských práv, dle druhého je problém v tom, že některé úlohy se mají použít i příští rok. Podobně šalamounsky řešilo ministerstvo i únik pracovních listů z tajné banky CERMATu – na veřejnosti tvrdilo, že listy jsou jen ilustrační, avšak na střední školy poslalo prohlášení o tom, že situace je velmi vážná a že je třeba listy nahradit. Je vskutku co zlepšovat, to je jasné.
J. Švestka