Na Silvestra jsem vyrazila do pražského Národního divadla na operu Nápoj lásky. S lehkou melancholií způsobenou končícím rokem a ve slavnostním rozechvění (jež naštěstí nemizí ani s postupující profesionální deformací) jsem se ve směru šipky ponořila do hlubin k základním kamenům. Provází je malá expozice o stavbě Národního. Začala jsem od konce a na posledním panelu čtu: „Národní divadlo, reprezentativní scéna Československé socialistické republiky…“ Tak to mě po dvou desetiletích šťastné neexistence socialistické republiky vážně zarazilo. Vše se pak vysvětlilo informací, že expozice byla do stávající podoby upravená v roce 1983, kdy se divadlo rekonstruovalo. Vysvětlení to je, ale polehčující okolnost ne.
J. Bohutínská
Zdá se, že peníze tečou do kultury pouze tam, kde z toho něco kouká i pro ty, kteří otáčejí kohoutkem: jsem třeba zvědav, jak dopadne utajená, předražená a nepromyšlená investice do rekonstrukce Klementina, na kterou padla asi polovina rozpočtu na Kaplického novostavbu. V té mizérii se můžeme utěšovat alespoň tím, že jinde je situace podobná a horší. Nový guvernér Kalifornie Jerry Brown například hned po nástupu do funkce škrtl všechny výdaje na veřejné knihovny. Ty přitom v tomto státě zajišťují kursy pro negramotné a jsou místem, kde je internet dostupný i nezaměstnaným. V Evropě se zase opožďuje projekt společné digitální knihovny, nazvaný Europeana. Ten je závislý na dokumentech, které do něj posílají knihovny národní. Ty teď mají jiné starosti, a tak to vypadá, že je předběhne soukromý Google. Evropská komise dokonce varuje před dobou digitálního temna. Ale co, až ekonomika zase poroste a kultura dostane procenta hned dvě, bude si moci už hotové eknihy od Googlu koupit. Nadějné vyhlídky!
J. G. Růžička
Po Pavlu Drobilovi navrhl premiér Petr Nečas za nového ministra životního prostředí starostu Prahy 6 a poslance za ODS Tomáše Chalupu. Je to i logické, neboť dotyčný vystudoval žurnalistiku, politologii a práva, takže životní prostředí jistě hravě zvládne za pochodu. Důkazem je třeba jeho vystoupení na ideové konferenci ODS v červnu 2006, na níž uvedl toto: ,,Musíme zajistit, že to nebude Brusel, občanská sdružení, sebechytřejší vlády, odbory či ekoteroristé, kteří budou rozhodovat o tom, jakým životním stylem budou Evropané žít, protože Češi i ti ostatní si to musí umět zvolit sami.“ Za tento svůj výrok byl nominován do ankety Zelená perla 2006, ale na finále to nestačilo. V názoru lze ale poznat Václava Klause, který získal již tři Zelené perly a titul Ropák roku 1993. Sám Chalupa mu přece jednu dobu dělal tiskového mluvčího. Bude proto jistě vzrušující sledovat, jak si povede jako ministr. Podle sociologického průzkumu CVVM z roku 2009, který zjišťoval názory občanů na činnost institucí při ochraně životního prostředí, je Ministerstvo životního prostředí vnímáno kladně jen ze 44 procent. Přitom ekologická sdružení mají podporu 58 procent lidí. Těžko čekat, že se s novým ministrem pověst jeho úřadu zlepší.
M. Patrik
V českém prostoru jistě ojedinělá a ve výběru několika málo (přesněji 4) projektů i velmi originální skupina Ztohoven se opět ocitne před soudem. „Při žádostech o vydání průkazů úředníky uvedli v omyl,“ zaznělo policejní vysvětlení, které zřejmě hledali velmi dlouho. Vždyť výstava nazvaná Občan K za policejní asistence proběhla a taky skončila již v červnu 2010. Tehdy i skrze rozhovor v A2 mluvčí skupiny Jan Tár naznačoval, že podle něj (veřejností ne zcela pochopený) projekt zatím nekončí, stejně jako nezačal inkriminovanou výstavou občanek a promítáním videa. Možná se pletu, ale zdá se, že od června se dlouho nikam nepohnula nejen policie, ale i skupina Ztohoven. Leda by avizovaná část „širšího a neukončeného“ projektu byla opět skrytá. Podobně jako první půlrok, kdy hlavní aktéři žili vcelku pochopitelně bez velkého halasu s vyměněnými identitami. Snad není tím pokračováním soud, jenž bude jistě opět především v rukou zručných a výmluvných právníků. Určitě nás nemine ani v médiích a na nejrůznějších fórech očekávatelná – patřičně nudná i nesmyslná – debata o tom, co je ještě umění a co už je porušením zákona. Třeba dojde i na hovor o tom, kdo je to vlastně ten umělec a kdo ten angažovaný. Máme se na co těšit, škoda jen, že to s původním sdělením akce, jímž byla identifikace a fenomén Velkého bratra, tak úplně nesouvisí.
E. Roubíčková
Po svém nástupu do funkce ministr kultury Jiří Besser přislíbil (mimo jiné i v rozhovoru v A2 č. 18/2010), že nebude v rozpočtu na rok 2011 škrtat peníze na granty na kulturní aktivity. Při jednáních o podílu výdajů na kulturu na vládě se pak příliš neprosazoval, a tak letos opět (již třetí rok za sebou) tento podíl poklesl. Bez podpory církví výdaje kapitoly ministerstva kultury letos tvoří pouhého 0,49 procenta státního rozpočtu. Jak si všimla ve svém lednovém vyjádření Marta Smolíková, ředitelka ProCulture, nejvíce bylo ubráno příspěvkovým organizacím, na podporu tzv. živého umění má být letos vynaloženo stejně jako loni (pokud do této kapitoly započítáme i nový Program podpory významných a mimořádných kulturních akcí s rozpočtem 177 milionů). I když ministerstvo dosud nezveřejnilo podrobný rozklad rozpočtu, zdá se, že svůj slib ministr možná splní. Tedy pokud přidělené peníze dokáže řádně využít a nedojde k velkým tzv. rozpočtovým opatřením (během roku 2009 jich bylo provedeno 48 a celkové výdaje byly o celých 8,5 procenta nižší než rozpočet po schválených změnách).
F. Pospíšil