Konfliktní vztah František Palacký – Karel Hynek Mácha rozebral Petr Čornej ve studii Když František potkal Hynka. Otištěna je v sborníku k pětasedmdesátinám Jana Galandauera Historik nad šachovnicí dějin (Filozofická fakulta UK 2011).
Rozhovor s Jiřím Suchým o semaforské verzi Kytice Karla Jaromíra Erbena připravil do devátého, „erbenovského“ čísla Hosta (15. 11. 2011) Aleš Palán.
Zkrácený přetisk eseje Karla Čapka Holmesiana čili O detektivkách z jeho knihy Marsyas čili na okraj literatury (Aventinum 1931) nalezl místo v tematickém bloku Století detektivky (Ohavní zločinci, nebohé oběti a geniální pátrači) v Dějinách a současnosti č. 12/2011 (ed. Antonín K. K. Kudláč).
„Vlastní excerpcí Šrámkovy poezie jsem zjistil, že básník ve verších uvádí celkem 83 druhů rostlin, z toho 31 druhů stromů (4 jehličnany a 27 listnáčů, včetně ovocných stromů a keřů). Nejoblíbenějším Šrámkovým jehličnanem je sosnaborovice (14krát), typická dřevina jeho rodného Sobotecka a Českého ráje. Z listnáčů po tradičně oblíbeném keři růžišípku (30krát) se nejčastěji vyskytuje bříza (13krát), pak vrba (6krát), jeřáb a topol (5krát) atd. Mezi frekventovaná slova vůbec patří strom (20krát), keř (10krát), sad (8krát), květ (10krát) a kvítí (9krát). Ze živočichů jsou nejpočetněji zastoupení ptáci 27 druhy, skřivan (10krát), kos (7krát), a savci 22 druhy, pes (31krát) a chrt (7krát), oblíbený Šrámkův kůň a koníček (29krát),“ píše PhDr. Jiří Uhlíř v studii Lesnictví v literatuře Fráni Šrámka (Zpravodaj Šrámkovy Sobotky č. 6/2008), a pokračuje: „Ve spojitosti s lesnictvím se v Šrámkových verších objevuje motiv mýtiny, paseky, vorařství (báseň Písecká) a především lovu a lovectví, štvanice (básně Romance, Humprecht). Nezanedbatelný je u Šrámka motiv hudby v lese.“
Do výboru z publicistiky Aloyse Skoumala Pěšinka pro podivíny (Plus 2011) zařadila editorka Edita Beníšková i pět Skoumalových statí z let 1955–57 z časopisu Divadlo: o Macháčkově Hamletovi v Českých Budějovicích, o Páskově Timonovi Athénském v Hradci Králové, o Radokově inscenaci „Nezvalova dramatického podobenství“ Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou v Národním divadle, o ostravském Oidipu vladaři a pražské Elektře (Sofokles se vrací na jeviště) a o libereckém Hamletovi v režii Oldřicha Daňka.