Byl zveřejněn první žebříček nejprodávanějších elektronických knih u nás. Na rozdíl od klasických žebříčků prodeje, které zveřejňuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů, není rozdělen do kategorií. Ukazuje také, jaké čtenářské choutky má mladší generace, která je čtečkami jistě vybavenější. První čtyři místa obsadil detektivkář Jø Nesbo a hned dvakrát je v desítce zastoupen ekonom-popularizátor Tomáš Sedláček. Možná, že zastoupení nekroliteratury v žebříčku tištěných knih (vedle biografie Simony Monyové ještě Špaček vzpomíná na Havla) ukazuje, že tištěné knihy začínají být také na prahu smrti.
Zemřel autor dětských knížek Maurice Sendak, který je populární zejména v anglosaských zemích. U nás kdysi vyšla jeho kniha Tam, kde žijí divočiny. Větší popularitu si tu vydobyla její filmová adaptace v režii Spikea Jonzeho, která byla distribuována jako Max a maxipříšerky. O tom, jak silně Sendakova smrt zasáhla jeho kolegy v zámoří, svědčí i galerie kreslených nekrologů, která vyšla v The New York Times. Komiksový strip dodal Art Spiegelman, černobílou kresbu Tomi Ungerer, retroobrázek Gary Taxali, zasněný pohled z divočiny na měsíc zase Jon Klassen.
Druhé letošní číslo ekologického časopisu Veronica se věnuje celkem atraktivnímu, ale stále nepříliš pokrytému tématu přírodních zahrad. Dozvíme se o rakouském fenoménu komunitou podporovaného zemědělství, o městském farmaření (v centru Berlína se „stalo součástí popkultury a domácí marmeláda tam má podobnou prestiž jako iPod“) nebo o tom, jak svou přírodní zahradu zakládali Vladimír Kokolia nebo Stanislav Komárek (který svůj text vtipně shrnuje slovy: „Sledovat klíčení špenátu je balzám na duši oproti poslouchání intelektuálních či masmediálních žvástů, které nemají zhusta oporu v ničem a nejsou odpovědné ničemu, ani sobě samým.“
„Ano, připouštím, fcb je frugálně řečeno mrdka,“ konstatuje Patrik Linhart ve své rubrice Haló, tady čistička! v desátém čísle Tvaru. Kromě kritiky vyfikundací na sociálních sítích si dále lze přečíst rozhovor s překladatelem Richardem Podaným nebo další část cest za okraje literatury, v nichž se Petr Janeček věnuje výzkumu nápisů na toaletách, tedy latrinálií. Po výzkumu nápisu Servít je vůl se nyní dostáváme k filosofickým nápisům Bůh je mrtev. Nietzsche a jeho doplňku Nietzsche je mrtev. Bůh. Hlavní je ale shrnutí bleskové kariéry fantoma pražských vysokých škol, Lorda Hoven.
–red–