Hledání kreativního způsobu bytí

Rakouský DIY magazín Theoral

V A2 č. 18/2012 jsme přinesli reportáž z nickelsdorfského festivalu Konfrontationen, zaměřeného na free jazz, improvizaci a v posledních letech také na soundartové instalace. Kvůli rozsahu textu nemohl být zmíněn časopis Theoral, který je s Nickelsdorfem a Jazzgalerií spjatý víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Impuls k založení magazínu Theoral (theoral.org) vykrystalizoval během jedné probdělé podzimní noci roku 2010 v hlavě Philippa Schmickla. Ten sice žije ve Vídni, avšak dětství i dospívání prožil v Nickelsdorfu. Zásadní vliv na něho toto městečko mělo především prostřednictvím Jazzgalerie Hanse Falba, kde prvně slyšel nejen spoustu kvalitního jazzu, ale i alba Jamese Browna a dalších. Postupně jako náctiletý začal na festivalu pomáhat a posléze se sám aktivně zapojovat do dění.

Jeho iniciačním hudebním zážitkem byl koncert kvarteta Franze Hautzingera, dalšího místního rodáka: „Úplně to se mnou zamávalo, do té doby jsem na festival chodil kvůli atmosféře a lidem, ale od tohoto okamžiku se k tomu přidala i hudba. Spoustu volného času jsem trávil v Hansově místnosti v Jazzgalerii. Půjčoval mi knížky, CD, LP a věnoval mi mnoho času, povídal si se mnou o hudbě i literatuře, odpovídal na mé otázky. Bylo to pro mě opravdu důležité, neboť ve škole jsme neměli žádný předmět, který by se zabýval podobnou hudbou či literaturou. Stejně tak mě ovlivnil i svým chováním, pozoroval jsem ho při práci, poslouchal jsem, o čem se s lidmi baví. V té době jsem se učil hlavně posloucháním, což je v podstatě určující i pro Theoral. A vlastně i k mému rozhodnutí studovat antropologii přispěl Hans, neboť hodně cestoval a měl ve své knihovně mnoho antropologických knih.“ V roce 2010 Philipp Schmickl graduoval na Vídeňské univerzitě, kde obhájil svou diplomovou práci zaměřenou na improvizační scénu. V té době měl již za sebou spoluautorství knihy Tell No Lies, Claim No Easy Victories (Vyhýbej se lžím, nedosahuj snadných vítězství, 2009), která svými rozhovory s klíčovými postavami free improvizační scény vznik Theoralu předznamenává.

 

Orální hudební historie

Během zmiňované podzimní noci došel Schmickl k závěru, že to, co chce opravdu dělat, je časopis. Oslovil proto grafičku a fotografku Karin Weinhandlovou a její kresby se staly vizuálními interpretacemi tematických okruhů, jichž se sám v rozhovorech v daném čísle dotýká. Mezinárodně srozumitelný název se zrodil téže noci a vzhledem k proklamovanému cíli zaznamenávat orální hudební historii a přinášet zajímavé rozhovory snad ani neexistovala lepší volba. Od počátku bylo jasno také v tom, že jazykem časopisu bude rodný jazyk zpovídané osoby. Prozatím se střídá němčina, angličtina a francouzština.

Hudba je pro časopis hlavní inspirací, ale rozhodně není jediným objektem zájmu. Kromě hudby (improvizované, experimentální, nové, jazzové, současné…) se čísly prolínají témata jako autentické cestování, intuitivní přístup k životu, různé antropologické otázky apod. Theoral je vším jiným než akademickým časopisem o hudbě. Jestliže zpovídající chce během rozhovorů získat osobní příběhy respondentů, zpravidla musí být on sám hodně osobní a upřímný. Tomu odpovídá i forma jazyka, osobní tón, kontradikce a další přirozené součásti dlouhých rozhovorů. (Stejný přístup a osobní vklad lze ostatně sledovat i na výtvarné rovině: Karin Weinhandlová si mimo jiné vyrábí vlastní barvy, například s použitím chilli nebo kávy.) Theoral je živý organismus, vyvíjí se a stejně jako improvizuje cestovatel či hudebník, improvizují i autoři. Tak například v šestém (zatím posledním) čísle najdeme i původní psaný text, přestože se Schmickl v úvodu k prvnímu číslu dušuje, že všechny texty budou výhradně přepisem mluveného slova.

Náklad jednotlivých čísel se pohybuje mezi sto šedesáti a dvě stě padesáti kusy a počet stran mezi šedesáti a stovkou. Soubor dosud vydaných čísel můžeme vnímat jako román na pokračování, jehož nevysloveným tématem je kreativní způsob bytí. S některými osobami se ve vyprávěných mikropříbězích setkáváme opakovaně, některé z nich se pak samy stávají vypravěčem. Příkladem může být třeba bubeník a perkusista Paul Lovens, žijící nyní v Nickelsdorfu (stejně jako jiný významný hudebník, saxofonista Mats Gustafsson) – Schmickl s ním publikoval už dva rozhovory a chystá další. Stejně tak se v budoucnosti jistě vícekrát objeví i Hans Falb, iniciátor a zároveň hlavní hrdina dobrodružství, jímž Theoral je.

 

Otevřenost různým možnostem

Rozhovory se, obdobně jako improvizovaná hudba, mohou stát zdrojem překvapení i pro samotného autora. Philipp Schmickl má vždy připraveno několik otázek, které udávají směr dalšího rozhovoru a občas otevřou bránu do vskutku nečekaných oblastí, tak jako se to stalo například v případě bejrútského trumpetisty Mazena Kerbaje. O Kerbajovi bylo známo, že se téměř zásadně nevyjadřuje k občanské válce v jeho rodné zemi (marně se ho na toto téma ptali třeba v rakouském rozhlase nebo v časopisu Wire). O to více překvapí otevřenost, s jakou se podělil o zkušenosti z času války v rozhovoru pro Theoral.

Kromě improvizujících hudebníků, jako jsou Jim Denley, Marco Eneidi, Franz Hautzinger, Xavier Charles nebo Clayton Thomas, se prostřednictvím Theoralu můžeme seznámit i s rakouským antropologem Andrem Gingrichem, libanonskou divadelní herečkou Mirou Sadawi či americkou cestovatelkou Nicole Brooksovou. Ta ve čtvrtém čísle mimo jiné vyslovila větu, která jako by definovala podstatu improvizace a zároveň i filosofii Theoralu: „Mohu cestovat, a pokud jsem otevřená různým možnostem, věci se mohou dít lépe, mnohem lépe, než kdybych si je plánovala.“

Jednotlivé rozhovory vznikají v různých koutech světa – od rakouského Nickelsdorfu přes rumunské Sibiu až po libanonský Bejrút – a příznačné je i to, že navzdory možnosti objednat si Theoral přes některé distribuční sítě (například francouzskou Metamkine) je nejsnazším i nejpříjemnějším způsobem, jak ho sehnat, objíždění spřízněných festivalů, kde jej prodávají Philipp Schmickl a Karin Weinhandlová osobně. Ve dnech 5. až 7. října se o tom mohou příznivci jiné hudby přesvědčit v divadle Archa na festivalu Babel Prague.

Autor je rozhlasový DJ, hudební publicista a improvizátor.