Filcunk i dnes jako za Husáka

Roman Smetana a dennodenní šacování našich řití

Vězeň svědomí není totéž co vězeň výčitek svědomí. Vězněm výčitek svědomí se staneš, když máš výčitky tak silné, že jsi jimi až znevolněn, znehybněn. Naopak vězeň svědomí má za to, že celou dobu jednal v souladu se svým svědomím, a přesto byl mocenským aparátem uvězněn. Není to totéž co politický vězeň. Ty kategorie se překrývají, nikoli ovšem jedna ku jedné. Stát se vězněm svědomí je možné, aniž bys měl politický motiv. A myslíš, že dnes u nás, v té naší demokracii nemáme vězně svědomí? Uděláš drobný čin jako osobní projev hygieny ve veřejném prostoru, například přimaluješ nějakému politikovi tykadla. Nejsi jeho ideovým odpůrcem, jen bráníš veřejný prostor před stupiditou, jakou do něj takový politik vnesl. A Systém se rozhodne sahat ti do svědomí. Má totiž své zákony a právní předpisy postavené tak, že s tvým svědomím nejsou v souladu.

Mezinárodní organizace pro lidská práva rozlišují zvláštní kategorii vězňů svědomí, to jest osob, které by mohly být z vězení propuštěny, kdyby se vzdaly některých svých zásad, které to ale přesto neudělají. – S touhle definicí se neztotožňuji. Otázka svědomí se vztahuje v první řadě k inkriminovanému činu, a ne až k pobytu v káznici. I když právě v jeho rámci má Systém nejednu příležitost nadále manifestně udržovat svoji nelidskost.

V roce 1990 se knihy Vladimíra Škutiny nazvané Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů prodalo údajně dvě stě tisíc výtisků za dva dny. Popisuje se tam chování bachařů, co dělali Škutinovi v kriminále „filcunk“, a těch, co v kuchyni onanovali do těsta na knedlíky. – Što takóje „filcunk“? – Rekapituluji z novin, současných a pravičáckých, dej bacha na tu stránku věci, že jsme v demokratické ČR na přelomu roků 2012 a 2013! – Bachaři ve věznici Rapotice napadli Romana Smetanu, uvězněného ve známé „tykadlové“ záležitosti, když se odmítal podrobit kontrole svého těla. Ta měla spočívat v tom, že se svleče a vyšpulí holý zadek na bachaře, aby prokázal, že mezi půlkami nemá schováno nic tajného. Několik bachařů pak Smetanu povalilo na zem a klečeli mu na zádech. Zástupce ředitele věznice prohlásil, že bylo použito „přiměřených donucovacích prostředků podle zákona“. Smetana v dopise, v němž vyjádřil stížnost na chování oněch dozorců, uvádí, že tyto praktiky „nemají se skutečnou snahou o nápravu nic společného, když navíc nápravu nechci, nepotřebuji a odmítám“. Správně tak zůstává jeho svědomí jediným skutečným arbitrem rozhodování. Kde to ale jsme, když toto šacování řiti, zvané filcunk, náleží stále k „prostředkům podle zákona“ jako za Husáka? A to nikoli uplatněno proti někomu, jehož kriminální čin je činem proti svědomí, ale uplatněno vůči vězni svědomí!

Systém má tendenci sugerovat ti, co je a co není v souladu s tvým svědomím. Jeho nátlakový aparát říká: Zde jsou právní předpisy, jež jsou Správné, a podle nich tě uvězníme, ať říká tvé svědomí tvému předchozímu činu ano nebo ne. A Systém – co je to jiného než Režim? Když se změna vládnoucí garnitury nemůže stát i změnou Režimu, o jaký jiný systém se jedná než o tu tolik vykřičenou Totalitu? A taky „po ovoci poznáte je“, používané metody nasvítí podstata Režimu z demaskujícího úhlu: I ty sám absolvuješ dennodenní filcunk jako za Husáka.

Shodu okolností jsem procházel na Nový rok 2013 v poledne okolo věznice v Jiřicích u Benátek nad Jizerou. V jednu chvíli se poklidné lesy Pojizeří otřásly výkřikem Góóól. Myslel jsem, že trestanci mají tělocvik a prohánějí v tom nepříliš mrazivém počasí po dvorku mičudu. Ta budova panelákového typu však dvůr nemá. Patrně povinně sledovali prezidentský novoroční projev a výkřik radosti, jako když se v zamřížované ploše zatřepetá místo lidské hlavy zas jednou kožený míč, doprovodil zmínku hlavy státu o právě vyhlašované amnestii.

Romane Smetano, jak se mohlo stát, že Váš „prohřešek“ nebyl do amnestovaných činů zahrnut? Takže, vážení spoluobčané, napříště to chce mít s sebou víc barvy a portréty neoblíbených politiků přemalovat hustým mřížovím. Aby skrz ně nešla prostrčit ani tykadla. Stíhání některých bylo přerušeno, budiž. Kdo se ale pozastaví nad nekončícími filcunky, kdo přijde kontrolovat kvalitu těsta na knedlíky? Že by příští prezident?

Autor je básník.