Zcela nezpůsobilý ministr

Poslanci jednají o zrušení Národního parku Šumava

Místa, kde jsme ponechali přírodu bez lidských zásahů, tvoří pouhá tři promile české krajiny. Vědci spočetli, že nemá­-li pokračovat úbytek druhů, měla by to být aspoň tři procenta. Pokud projde návrh zákona, který předložil ministr životního prostředí, tak hrozí Šumavě vyškrtnutí ze světového seznamu národních parků.

Šumavu tvoří rozmanitá krajina. Národní park zde chrání rašeliniště, zbytky pralesů, ledovcová jezera, horské louky. Domov zde mají vzácné druhy zvířat, například rysi, losi nebo tetřevi. To se ovšem může brzy změnit. Vláda schválila na návrh ministra životního prostředí Tomáše Chalupy zákon, který šumavský národní park v dnešní podobě v podstatě ruší. Pokud ho poslanci schválí, zůstane z něho vlastně jen název.

 

Co se vyškrtává

Podstatné na obsahu Chalupova zákona o Národním parku Šumava je zejména to, že spíše než přírodu chrání developery, spekulanty s pozemky a těžařské firmy. Díky právní kličce mají mít projekty, jako jsou například rekreační střediska či sjezdovky, v národním parku stejnou důležitost jako ochrana přírody. Navíc se úplně ruší většina paragrafů současného zřizovacího předpisu, které chránily šumavskou krajinu před nepřiměřenou zástavbou. Ministr Chalupa naopak v zákoně přímo počítá se stavbou nové kontroverzní lanovky a sjezdovky na Hraničníku. Kvůli projektu mají být vykáceny vzácné horské lesy v místech, kde žijí chránění rysi a hnízdí tetřevi, kteří jsou u nás na pokraji vyhubení. Tuto část Šumavy dokonce přímo vyškrtává z národního parku, takže lanovka se sjezdovkou rozdělí národní park na dvě části.

Zákon ale myslí i na těžařské firmy – těm věnuje možnost kácet lesy na dalších 5 500 hektarech, o které se má zmenšit území dosud ponechané přírodě. Přijetí zákona by tak znamenalo postupné vykácení některých z nejcennějších částí Šumavy – například pralesa na Smrčině, kaňonu Křemelné, části podmáčených lesů v Kvildských a Hornokvildských slatích či oblasti kolem Ptačího potoka v Modravských slatích. A co je ještě horší, redukují se i plány na postupné rozšiřování bezzásahových oblastí, které ani v budoucnu nemají přesáhnout polovinu národního parku. V ostatních národních parcích v Evropě je přitom obvyklé, že plocha ponechaná přírodě tvoří více než tři čtvrtiny jejich rozlohy. Za této situace by možná bylo poctivější, kdyby ministr Chalupa rovnou navrhl park zrušit.

 

Dva likvidační návrhy

Světový svaz ochrany přírody (IUCN) již loni varoval, že v případě přijetí takových pravidel by Šumava přišla o mezinárodně uznávaný statut národního parku a byla by vyškrtnuta ze světového seznamu národních parků, který vede OSN. Za zachování Národního parku Šumava a zajištění ochrany unikátní přírody apelovalo na ministra Chalupu a poslance také 72 ředitelů evropských národních parků a předních evropských odborných institucí. Ministr je ale ignoroval. Ztráta mezinárodní klasifikace Šumavy jako národního parku vládě evidentně nejen nevadí, ale ministrem dosazený ředitel Jiří Mánek (člen regionální rady ODS) dokonce jeho vyřazení ze světového seznamu národních parků sám navrhl.

Vláda schválila zákon, který je nejen po odborné, ale i po právní stránce tak nekvalitní, že jej Právnická fakulta Univerzity Karlovy označila za „zcela nezpůsobilý dalšího projednání v legislativním procesu“. Stanovisko podepsané proděkanem fakulty a vedoucím katedry práva životního prostředí profesorem Milanem Damohorským konstatuje: „Návrh zákona je utilitárně pojatý, je jednostranně zaměřený na rozvoj podnikatelských aktivit, je v rozporu se zásadami ochrany přírody, krajiny a biodiverzity i s mezinárodními standardy ochrany přírody (…) trpí četnými závažnými právními nedostatky a je nezpůsobilý pro další projednávání v legislativním procesu.“

O dalším osudu Šumavy teď rozhodují poslanci. Návrh ministra Chalupy přitom není jediný, o kterém teď diskutují. Již dříve propustili do dalšího projednávání podobný návrh Plzeňského kraje. Ten je ovšem v některých bodech ještě horší – navrhuje třeba, aby péče o lesy na dvaaosmdesáti procentech rozlohy národního parku nepodléhala zákonu o ochraně přírody, kterým se dosud řídil celý národní park, nýbrž pravidlům, která platí pro komerční lesy.

Do šumavského národního parku jezdí každoročně obdivovat divokou přírodu či jen relaxovat přes dva miliony návštěvníků. Snad mezi nimi příroda najde zastání. Občanská iniciativa Šumava žije zprovoznila webové stránky sumavazije.cz, odkud mohou lidé poslancům napsat a požádat je, aby odmítli oba likvidační návrhy zákonů a schválili takové pozměňovací návrhy, které zajistí ochranu divoké přírody.

Autor působí v Hnutí DUHA.