Představitelé českého průmyslu se čím dál častěji vyjadřují ke způsobu řízení české vědy a směřování veřejných prostředků na ni určených. Jedním z nejhlasitějších „reformátorů“ z řad průmyslníků je doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc., rektor Vysoké školy podnikání, člen Vědecké rady VŠB TU Ostrava, Rady pro výzkum, vývoj a inovace a sběratel dalších funkcí. Jeho slovům o průmyslovém průseru, který nastane, nebude-li stát dotovat zlepšovací návrhy v průmyslových podnicích, se dostalo široké publicity. Zvláštní je, jak on a jemu podobní zástupci sice pohrdají vědou, vědecko-pedagogickými tituly ovšem nikoliv. Dalším podivným vyjádřením do médií byla větička předsedy svazu průmyslu a dopravy Ing. Jaroslava Hanáka, že vstupuje „do takové války s Akademií věd“. Snad jednou nebudeme žít ve státě, který sice podporuje inovace a konkurenceschopnost developerů a průmyslové lobby, ale výsledky skutečných vědeckých objevů draze nakupuje v zahraničí.
D. Brutová
V Madridu je na prodej všecko, včetně názvů stanic a linek metra. Telefonní operátor Vodafone nezaváhal, a tak se centrální stanice Sol, fungující pod tímto názvem už devadesátý rok, od prvního června jmenuje Sol Vodafone. V září se pak název britské korporace rozprostře po celé délce červené trasy metra: Línea 2 Vodafone. Firma bude mít k dispozici reklamní plochy a staniční rozhlas bude jistě dostatečně často připomínat, kdo tu platí. „Je to inovativní reklamní iniciativa,“ vysvětluje Ignacio González, hlava madridského regionu a představitel tvrdého jádra Lidové strany. Metro má během tří let získat tři miliony eur. Nicméně firma, která si uvědomuje, že platit daně se nevyplatí, a pokud ano, pak v Lucembursku, si možná přece jen umí spočítat i to, že reklamu není výhodné nakupovat po jednotlivých plakátech a citylightech, nýbrž po celých linkách metra, ve velkém a se slevou. Nebuďme však škarohlídi: tento model může být inspirací pro Prahu. Stojí-li na obou konečných jejího žlutého metra velkoprodejna IKEA, proč jí nenabídnout název obou stanic i celé trasy B? Strategie je prostá: žlutomodrý nábytkář by to určitě nevydržel a ze svého by konečně zbudoval i chybějící modrou trasu D, na kterou sídliště Krč, Novodvorská, Lhotka, Písnice a Libuš čekají už pětatřicet let.
M. Špína
Oranžový klub ČSSD představil 10. května Desatero Oranžového klubu: Jak může ČSSD pomoci rodičům. Jeden z bodů programu navrhuje „uzákonit povinné dělení rodičovské dovolené mezi otce a matku“. Sociální sítě se okamžitě začaly plnit výlevy o „omezování mužství“, „totalitě“ a „sociálním inženýrství“ a s odsudky návrhů Oranžového klubu se předháněli i sami politici sociální demokracie. Michal Hašek, Zdeněk Škromach a Jeroným Tejc – elita ČSSD – svorně ruku v ruce bojují proti jednomu z mála dobrých nápadů, který jejich partaj v poslední době vyprodukovala. Nicméně v přehlídce tuposti a omezenosti jasně vítězí zástupce ombudsmana, bývalý senátor sociální demokracie Stanislav Křeček, který vyzývá ČSSD, aby se od Oranžového klubu distancovala, neboť idealistů v politice není zapotřebí. Mohl by si podat ruce s Jaroslavem Foldynou, který na ostravském sjezdu ČSSD pro změnu hřímal, že strana nepotřebuje žádné intelektuály. Nový začátek pro naši zemi!
J. Gruber
Od začátku května koluje mezi žurnalistickými proletáři vtip. Říká paní Bakalová manželovi: „Zdenku, až půjdeš se psem, kup prosím tě Blesk.“ Bakalovo mediální impérium se totiž rozrostlo o dalšího hlídacího voříška: server Aktuálně.cz. Jednou možná přijde doba, kdy se po vzoru Maxipsa Fíka vydá pro „noviny“: „Když já nevěděl který, tak jsem vzal celou trafiku.“ Nejde však jen o růst podniku, v době krize jistě úctyhodný, k velkému třesku se v Economii schyluje hlavně v jiném směru. Podle informací získaných Mediářem od Lucie Tvarůžkové, zástupkyně šéfredaktora Hospodářských novin, které jsou vlajkovou lodí vydavatelství, budou od léta novináři většiny titulů, jež Bakala vlastní, sedět v obří karlínské hale připomínající nádraží a „vzájemně se motivovat a zdravě si konkurovat“ při práci. Pokud se poslední dobou Bakalova média od sebe názorově příliš nelišila, nyní můžeme se změnou trendu přestat počítat definitivně. „Produkty“ Economie musí totiž konkurovat nikoli jiným tiskovinám, ale v první řadě hlavně Facebooku a Googlu. „Chceme přebrat jejich myšlení, mentalitu“, a hlavně asi jít s dobou, jež přeje monopolům.
M. Svobodová
Při cestě centrem na jeden z koncertů Pražského jara mě pronásledovaly zvuky živé hudby, linoucí se ze stanic metra. Kupodivu nešlo o performance natruc zveřejněné vyhlášce o buskingu, která umělce opět vypoklonkovala za hranice „jedničky“. Dopravní podnik hlavního města Prahy připravil ve spolupráci s Konzervatoří Jaroslava Ježka akci Nalaďte se v metru. Tisková zpráva byla překvapivě plná čísel: festival „představí přes dvacet žánrů v sedmnácti stanicích metra. Programu se zúčastní třicet sedm kapel, které budou hrát již od šesti ráno a skončí večer ve tři čtvrtě na jedenáct.“ „Věřím, že se všem cestujícím bude hudební zpestření líbit,“ uvedl k akci generální ředitel DPP Milan Křístek. Na konci stejného týdne však vyšla najevo skutečnost, že podnik zamlčel úplně jiná čísla. Rada města od něj totiž dostala k projednání materiál, z nějž vyplývá až čtvrtinové zdražení předplatních kuponů MHD. Slovy klasika: Nepřejte si slyšet, jak vám pan generální ředitel zahraje!
M. Zajíček