Klub rváčů

Na protiizraelské demonstraci v Paříži

Ve Francii se v souvislosti s izraelskou vojenskou operací v Gaze mluví o nové vlně antisemitismu, který své naplnění nachází především při pouličních nepokojích a útocích na židovské obchody. Na příkladu propalestinské skupiny Gaza Firm lze demonstrovat, jak blízko mají tito pouliční rváči k chuligánské scéně, v níž byla fetišizace násilí vždy přítomná.

Řada českých komentátorů má v interpretaci letních protiizraelských demonstrací ve Francii jasno: dnešní Francií prochází jedna z linií střetu civilizací a krvavá hranice zemí islámu. V žádném případě nechci banalizovat islamismus ani mezietnické střety a ostře odsuzuji protižidovské útoky v Paříži, nedalekém Sarcelles i jinde. Avšak podíváme­li se na události pozorněji, zjistíme, že jde spíše o zpolitizovaný dialog chuligánských skupin bez jasnějšího ideového zakotvení. Dobře to ilustruje například propalestinské uskupení Gaza Firm.

 

Blíže, než se zdá

Zatímco o testosteronem nabité aktivisty Židovské ligy obrany (Ligue de Défense Juive, LDJ), kteří údajně vyprovokovali úvodní ze série násilných střetů poblíž pařížské Bastily 13. července tohoto roku, se zajímá francouzské ministerstvo vnitra, fascikl týkající se jejich protivníků z Gaza Firm je stále ještě spíše prázdný, neboť vznikla teprve nedávno. Gaza Firm vzešla z jedné části ochozů – takzvané Virage Auteuil – pařížského fotbalového stadionu Park princů. Scházejí se v ní spíše předměstští fanoušci, často z imigrantských rodin, a inspirují se italským stylem fandění. Je tradiční protiváhou bouloňské tribuny, která je jádrem fanoušků vyššího sociálního statusu, žijících ve vnitřní především z Paříže a vyznávajících spíše britský styl fandění.

Zatímco u bouloňské tribuny lze bez uzardění mluvit o pravicové až ultrapravicové politické orientaci, politické sklony fans sdružujících se na Virage Auteuil jsou komplikovanější. Bylo by ale chybou je považovat za apriori antifašistické, nebo dokonce levicové. Obě skupiny navíc k sobě mají v současnosti o hodně blíže, což souvisí s tím, že klub Paris Saint Germain loni přistoupil k sérii restrikcí, které měly za následek semknutí jednotlivých fanouškovských skupin proti vedení klubu. Jedna ze skupin spojovaných s Virage Auteuil, jež se v Gaza Firm sloučily, byla dokonce vidět mezi ultrapravicovými demonstranty na lednovém Dni hněvu, namířeném proti prezidentu Hollandovi. Vedle toho nemá ani tato část fanoušků daleko k různým antisemitským gestům a symbolům, guenelle nevyjímaje.

Možná i z tohoto důvodu ji jako „gójskou ligu obrany“ na přelomu července a srpna zviditelnil v souvislosti s protiizraelskými demonstracemi ultrapravicový komentátor Alain Soral. Přestože Gaza Firm na svém Twitteru jakékoli spojování se Soralem, ale i dalšími existujícími politickými subjekty odmítá, viditelnou spojnicí mezi nimi je osoba Mathiase Cardeta, publicisty francouzsko­kamerunského původu. Ten před třemi lety publikoval knihu Hooliblack, pojednávající o jeho zkušenostech z jedné z chuligánských firem napojených na Virage Auteuil, a v devadesátých letech měl prý dokonce blízko ke druhé generaci takzvaných lovců skinů.

 

Zkrátka se rádi perou

Mathias Cardet je asi z podobného těsta jako severočeský Lukáš Kohout, protože sice mluví jménem Gaza Firm, ale vůbec není jasné, jestli ke skupině opravdu patří. Jeho zkušenosti popisované v Hooliblack relativizoval i Serge „Batskin“ Ayoub, který je legendou rasistické chuligánsko­skinheadské scény z Parku princů – prý na stadionu nikdy neviděl.

V jediném anonymním videokomuniké, které je na internetu k dohledání, Gaza Firm za svou jedinou funkci prohlašují ochranu propalestinských demonstrací proti útokům Židovské ligy obrany. Od otevřených projevů antisemitismu své příznivce jak na Twitteru, tak na demonstracích zrazují. Není proto příliš pravděpodobné, že by přímo Gaza Firm stála za útoky proti židovským obchodům a synagoze v Sarcelles. Spíše než tato část propalestinských manifestantů mají útoky na svědomí ještě mladší, depolitizovanější a zmatenější skupinky.

Členové Gaza Firm se zkrátka rádi perou – ať už se svými chuligánskými protivníky, policajty anebo právě s Židovskou ligou obrany. Pouliční násilí vzešlé z fotbalových stadionů bylo přítomné snad u všech politických konfliktů posledního desetiletí, pasivní manipulace na pomezí antisionismu a antisemitismu u Gaza Firm však svědčí o všem možném, jen ne o promyšlené politické pozici.

Autor je spoluzakladatel centra pro studium populární kultury.