„Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí. K zemi padá zlatý vodopád…“ Listopad ovšem není oblíbeným měsícem jen Wabiho Daňka, ale také příznivců soudobé vážné hudby. Ti se v tento roční čas scházejí v sále pražské La Fabriky, kde se již od roku 2008 koná festival Contempuls.
Pražský festival Contempuls se snaží zprostředkovávat aktuální dění v oblasti soudobé, primárně takzvané vážné a obvykle komponované hudby. Z dominantní části se jedná o hudbu, jež rozvíjí pracovní postupy poválečné avantgardy a bývá označována přívlastkem „nová“. V menšině se pak uplatňují skladby, které z tohoto proudu, v jistém smyslu ortodoxně vážnohudebního, vystupují a využívají metody běžně nazývané „experimentální“. Zbytek zahrnuje různorodé polystylové fúze – blízké, anebo naopak zcela vzdálené postmodernímu uvažování. Tak by bylo možné popsat situaci v oblasti soudobé hudby obecně a odpovídá tomu i letošní program festivalu.
Sedmý ročník proběhne ve dnech 21., 26. a 28. listopadu a nabídne celkem pět koncertů. Vyjma jednoho se všechny uskuteční v divadle La Fabrika. Nelze hovořit o jednotném dramaturgickém plánu, tedy kromě již řečené snahy mapovat současný stav převážně komponované hudby. Zejména tři koncerty je ale možné označit za svým způsobem výjimečné. Jedná se o vystoupení orchestru PKF – Prague Philharmonia, kontrabasisty Uliho Fusseneggera a sboru Neue Vocalsolisten Stuttgart, které se uskuteční v klášteře sv. Anežky České.
Plný orchestrální zvuk
Historie nové hudby sahá do přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století a je spojená s estetickokompozičními postupy poválečné avantgardy, tedy s etablováním hudby primárně atonální a později konkrétní či elektroakustické. Podobně jako v ostatních oblastech umění i v hudbě má proměna skladebných metod své kořeny v meziválečném období. Souvisí s tím i změny v instrumentačních standardech. Běžnou výbavou ansámblů orientovaných na novou hudbu se pak stal instrumentář nabízející jednotlivé nástroje jen po jednom kusu. Platí to i pro smyčce, které v tradičních orchestrech vždy výrazně převažují nad nástroji ostatními. Tím byl významně ovlivněn i zvukový charakter novohudebních kompozic.
Neznamená to ale, že by se progresivní skladatelé a priori vyhýbali tradičně obsazeným tělesům. Jejich využívání je však spíše vzácné. Z tohoto důvodu si v letošním programu festivalu Contempuls zaslouží zvýšenou pozornost vystoupení orchestru PKF – Prague Philharmonia. S ohledem na tuzemskou nabídku koncertů progresivní či nové hudby bude vystoupení přibližně čtyřicetičlenného ansámblu zcela ojedinělou událostí. Zazní skladby různého stylového zaměření, mimo jiné Puro finského skladatele Jukky Tiensuu. Tato skladba využívá některé postupy z donedávna velmi vlivné estetiky takzvané spektrální hudby, která se opírá o výsledky výzkumu v různých oblastech spojených s akustikou a obvykle klade důraz na smyslový aspekt kompozice.
Sólový kontrabas a hlas jako nástroj
S mnohobarevným orchestrálním zvukem kontrastuje barva i akustický objem sólového kontrabasu. Uli Fussenegger je nejen zakládajícím členem a dramaturgem dnes již legendárního ansámblu Klangforum Wien, ale zároveň i vyhledávaným interpretem v oblasti avantgardní či experimentální hudby. Na Contempulsu zahraje pět kompozic, včetně skladby Elliotta Sharpa Sylva Sylvarum, jejíž provedení představuje interpretaci v reálném čase generované grafické partitury. K Fusseneggerovi se při této příležitosti připojí Gareth Davis s basklarinetem, jehož barva vytváří s kontrabasem smyslově atraktivní kombinaci.
Německý komorní sbor Neue Vocalsolisten Stuttgart lze považovat za skupinu mimořádně vybavených osobností se společným cílem posouvat možnosti hlasového či obecně orálního projevu. Nejedná se však o samoúčelný experiment ani o povrchní usilování o neobvyklost či extrémnost. Sbor spolupracuje s řadou předních skladatelů a jeho přístup je motivován vážně míněnou snahou o rozšíření technických a výrazových prostředků lidského hlasu chápaného jakožto univerzální a na zpívaném textu nezávislý hudební nástroj. Na programu je nejen kompozice Brahima Kerkoura Intone, jež silně akcentuje kvalitu zvuku coby primární estetický parametr, ale také polystylová skladba pro sedm hlasů a basklarinet Hermetica V: Fremde Sprachen od jednoho z nejhranějších rakouských skladatelů Bernharda Langa. Na jejím provedení se kromě stuttgartských vokalistů bude podílet již zmíněný, pražskému publiku dobře známý anglický hráč Gareth Davis.
Autor je hudební skladatel.