Začátky století stojí v Evropě poslední dobou za starou belu. Sedmnácté začalo třicetiletou válkou, devatenácté odstartovalo vítězstvím konzervativních sil nad revoluční Francií a dvacátému hned zkraje zasadila ránu světová válka. Výjimkou není ani náš věk. Konec hospodářské krize byl již tolikrát marně ohlášený, že mu už nevěří ani mainstreamoví ekonomové. Opevněná Evropa stojí před kolapsem v důsledku odstředivých vnitřních sil. Řecké drama jde do konečného dějství a zdá se, že Syriza a její vláda nakonec podlehnou novodobé trojici Erínyí. Noviny už nějakou dobu přemítají, zda nejsou mladí příliš hamletovští, a na údajné krizi mužství se snaží vydělat podnikavá parta koučů, kteří pomáhají chlapcům znovuobjevit penis jako kormidlo autentické existence. Zapomenout se nesmí ani na ustrašený chiliasmus antiislámských aktivistů, podle nichž zhoubné multikulti islamofilní ideologii propadla velká část západní Evropy a již brzy budeme zaplaveni hordou mladých mužů nadržených na zdejší dívky. Naopak opravdu existující ekologická krize je soustavně přehlížena. Všechno jde poslední dobou do háje. Jen ten svět ne a ne skončit.
J. Horňáček
Severočeský region má další primát. Je totiž prvním krajem v republice, v němž je možné stát se primátorkou města doslova z ničeho. Českou verzi amerického snu proměnila v realitu dosud neznámá lovosická úřednice Věra Nechybová. Z jejího vyjádření k tomu, jak byla 24. června zvolena, se zdá, že šla prostě zrovna náhodou kolem. Jak jinak vysvětlit situaci, kdy se primátorkou Ústí nad Labem stane osoba, již v zastupitelstvu města nikdo nikdy neviděl a ani nemohl vidět, protože v komunálních volbách neuspěla? Podobná situace se může jevit jako výjimečná, ale v daném regionu se stává pravidlem. Vždyť v nedávné době seděl na stejném místě milovník hry na schovávanou, kterého pro změnu prakticky nikdo neviděl po celé jeho funkční období. A kraj pak řídila paní, která byla zajímavá snad jen tím, že se její partner nejprve snažil přejet strážníka městské policie a pak za okolností, jež jsou i pro severočeský region nestandardní, zemřel.
T. Čada
Marně si lámu hlavu, proč za celých čtrnáct let nezískala cenu Česká hlava, určenou pro lidi působící ve vědě, žádná žena. Stačí si však prohlédnout webové stránky projektu a odpověď je nabíledni. Základní definice ceny zní: „nejprestižnější české ocenění za vědu a výzkum, kterého mohou vědci v naší zemi dosáhnout“. Dále se dočteme, že jejím cílem bylo „vytvořit projekt pro vědce a techniky, který by jim pomohl získat popularitu a prestiž“, a k tomu ještě, že „Česká republika byla odnepaměti kolébkou světově uznávaných vědců“. Česká hlava chce férově dávat šanci i mládeži s cílem popularizovat vědu, a proto v roce 2007 vznikly České hlavičky „pro nadané studenty“ a o pár let později Čeští machři – tam zas o uznání soutěží „učňové a řemeslníci“. Už vám to také dochází? Nadační fond Česká hlava byl zřízen a je určen jen pro muže, hochy, chlapce. Tak už jim, vy bojovnice za genderovou rovnost, ženská práva a podobně, dejte pokoj a přesuňte se jinam. Tady se se ženami prostě od začátku nepočítalo.
N. Straková
„Tady v Ústí je tisíc námořníků, který nemají kde jezdit, protože nejsou u Děčína ty jezy. Chci říct, že ty herce mám rád, ale řekněme si na rovinu: Ty herečky tam musej za každou roli lehat na záda. Jsou to silná slova, ale chci, aby tady zazněla. A vím to, protože s panem Vodseďálkem jezdíme jednat i do Saska.“ Kromě komického příspěvku jednoho ze spravedlivě rozčilených občanů na posledním jednání zastupitelstva města Ústí nad Labem důvodů k veselí příliš nebylo. Nová městská koalice tvořená odpadlíky z hnutí ANO a subjektem nazvaným UFO (Ústecké fórum občanů) zde s podporou ODS, KSČM a ČSSD mimo jiné protlačila financování místní činohry. Koalice může být spokojena: divadelní soubor vstoupil k 1. červenci do nové příspěvkové organizace řízené městem a na vedlejší koleji se ocitl spolek Činoherák Ústí i se svým prostorem Hraničář, který zde po „činoherní krizi“ více než rok zajišťoval nezávislou kulturu. Za pozornost jistě stojí i napětí, které nyní panuje mezi stoupenci nezávislé kultury. Jedni schvalují vstup souboru do příspěvkové organizace a druzí v něm vidí zradu. Jistá obezřetnost je na místě. Proklamace nového vedení, že bude dodržována nezávislost souboru, totiž lze brát jenom s rezervou. V Ústí nad Labem dané slovo příliš neváží a místní politické elity dokážou vždycky překvapit.
Kpt. M. Exner
Na Václavském náměstí v Praze se na demonstraci proti uprchlíkům objevily šibenice pro imigranty a vlastizrádce – rozuměj: pro ty z Čechů, kteří nemají pocit, že imaginární české hodnoty jsou v civilizačním ohrožení. Podle zástupce městské části Prahy 1 jich ovšem bylo moc málo a zdály se být příliš náhodné na to, aby shromáždění rozpustil. Policie zase kverulanty ze strany kontrademonstrantů odkázala na nejbližší služebnu, aby své pochybnosti nahlásili. Později se paní policejní mluvčí vyjádřila, že šibenice jsou novým prvkem a je třeba jejich výskyt nejprve řádně prozkoumat v příslušném analytickolegislativním odboru, aby nebozí těžkooděnci příště dostali jasné pokyny, co v takovém případě udělat. Když se fašistická demonstrace dala na pochod, malá část těch, kteří proti ní protestovali (jejich protest byl taktéž ohlášenou demonstrací), se usadila na chodníku a symbolicky pochod blokovala. To je ovšem situace, v níž si těžkooděnci vždy vědí rady. Odklonit průvod nebo udělat hradbu je pochopitelně moc komplikované, takže se policisté jali protestující – pro jejich vlastní dobro, pochopitelně – sbírat ze země. Zvedali je ovšem tak nešikovně, že jednomu z nich vyrazili zub. Lidem nesoucím šibenice nikdo nezkřivil ani vlas.
K. Kňapová