editorial

I když už se zdálo, že koncepty třídy a národa jsou přežité, události posledních let nám dávají jasně najevo, že tomu tak není. Klíčovým slovem aktuálního čísla je kromě nacionalismu a třídy také práce. Dnes je migrace za prací běžná věc, bez níž se současný ekonomický systém těžko obejde. To ale vede k posilování nacionalistických a identitářských tendencí, zvlášť mezi bílými dělníky, jejichž situace se během posledního čtvrtstoletí stále zhoršuje. Členové třídy s původně největším revolučním potenciálem se tímto způsobem brání jednak proti cizincům, protože mají pocit, že ohrožují jejich už tak bídné pracovní postavení, jednak proti vládnoucí moci, která je zodpovědná nejen za jejich chudnutí, ale i za ztrátu kulturní dominance. Německý filosof Peter Sloterdijk hovoří o „vzpouře lúzrů“ a Martin Vrba ve svém eseji analyzuje okolnosti a podmínky jejího vzniku. O těch nejchudších podává zprávu Barbora Černušáková v reportáži o rasově rozděleném světě práce a na základě terénního výzkumu vyvrací oblíbený mýtus o Romech, kteří nepracují, parazitují na sociálních dávkách a žijí z daní pracující většiny. Nedůstojná práce za těžko snesitelných podmínek se tedy netýká jen třetího světa a je zjevné, že na nápravu nám už nezbývá moc času. Téma jsme připravili společně s Multikulturním centrem Praha v návaznosti na mezinárodní workshop Třída a nacionalismus (nejen) ve střední Evropě.