Opět jsem pod sluncem viděl,
že běh nezávisí na snaze hbitých
ani boj na bohatýrech
ani chléb na moudrých
ani bohatství na rozumných
ani přízeň na těch, kdo mají poznání,
ale jak kdy každému z nich přeje čas a příležitost.
Vždyť člověk ani nezná svůj čas.
Je jako ryby, které se chytají do zlé sítě,
a jako ptáci chytaní do osidla.
Jako na ně, tak i na lidské syny bývá políčeno ve zlý čas,
který je náhle přepadá.
Také jsem spatřil pod sluncem tuto moudrost
a jevila se mi veliká:
Bylo malé město
a v něm hrstka mužů.
Tu přitáhl na ně velký král,
obklíčil je a zbudoval proti němu mohutné náspy.
Našel se pak v něm nuzný moudrý muž,
který by byl to město svou moudrostí zachránil,
ale nikdo si na toho nuzného muže ani nevzpomněl.
Řekl jsem si: Lepší je moudrost než síla,
třebaže moudrostí toho nuzáka pohrdli
a jeho slova nebyla slyšena.
Slova moudrých v klidu vyslechnutá
jsou lepší než křik toho, který panuje nad hlupáky.
Z Bible vybral Ondřej Buddeus