Jaderná smlouva s Íránem

Postamerické zřízení světa

Americký prezident Donald Trump odstoupil od mezinárodní smlouvy o íránském jaderném programu, protože byla podle něj neúčinná. Jak to může vnímat íránská veřejnost a co tento krok znamená pro mírové snažení posledních let?

Měli bychom se bát jednostranného odstoupení Spojených států amerických z mezinárodní smlouvy o íránském jaderném programu a pouze pasivně čekat na děsivé dopady tohoto štváčského rozhodnutí, či bychom společně s dalšími zeměmi, jichž se toto rozhodnutí týká, měli nové situace využít? Čeká nás neštěstí, nebo spíše možnost vymanit se z vlivu hegemonní nadvlády USA? A jsme ještě vůbec schopni si představit svět, v němž zájmy americké vlády nebudou pro mezinárodní politiku určující; svět, ve kterém dlouhodobě přátelské vztahy sousedících zemí nebudou manipulovány zájmy amerických zbrojovek a energetického průmyslu?

 

Veřejná shoda

Odstoupení od dohody je přímým důsledkem sebestředné politiky USA. Uvnitř Íránu byla smlouva o jaderném programu jednohlasně podporována celým spektrem politických frakcí, od liberálů a levicových buněk až po rodiny mučedníků z dob irácko­-íránské války – proti byla pouze hrstka okrajových extremistů a sekulárních nacionalistů. Dokonce …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky