Zapomenout Říjen

Tři knihy o ruské revoluci

Reflexe ruské revoluce 1917, k níž vybízelo její loňské sté výročí, měla v Česku specifickou podobu, která svědčí o jisté míře vytěsnění této události, ale také o trvale přítomném antikomunistickém diskursu, zaseknutém na konci studené války. Jak se to projevilo v produkci tuzemských nakladatelství?

Sté výročí ruské revoluce nechalo českou společnost poměrně chladnou. Zatímco třeba v angloamerickém prostoru jej řada historiků i dalších intelektuálů využila k pokusu o nové zhodnocení této klíčové události 20. století a historička Sheila Fitzpatricková mohla už v první polovině roku 2017 recenzovat v London Review of Books pětici nových knih na dané téma, u nás panovalo po celý rok až podezřelé mlčení. To bylo přerušeno teprve v polovině října, tedy v samotný předvečer výročí, druhým vydáním překladu Dějin ruské revoluce (A Concise History of the Russian Revolucion, 1995, česky 1999) od Richarda Pipese. Ten pak doplnila kniha zmíněné Sheily Fitzpatrickové Ruská revoluce(The Russian Revolution, 1982) a do třetice vyšly Stručné dějiny ruské revoluce (A Short History of the Russian Revolution, 2017) od Geoffreye Swaina. Sto let od ruské revoluce tedy z hlediska publikačního bylo atraktivní jen natolik, aby skončilo vydáním trojice stručných dějin, přičemž ty nejrozsáhlejší vyšly …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky