Žádné o nás bez nás

K protestům lidí s postižením v Polsku

V posledních týdnech v polském Sejmu probíhala dlouhodobá blokáda, jejímž prostřednictvím postižení upozorňovali zákonodárce na neúnosnou sociální i ekonomickou situaci, v níž musí žít. Ojedinělý protest byl přerušen po čtyřiceti dnech kvůli fyzickému vyčerpání zúčastněných. O jeho průběhu jsme mluvili s trojicí žen aktivně zapojených do boje za práva postižených.

Co podle vás přimělo lidi s postižením v Polsku k bezprecedentnímu protestu, jakým je blokáda Sejmu?

Natalia Pamula: Pokud si přečtete rozhovory s osobami s postižením nebo aktuální zpravodajství, zjistíte, že se v nich píše hlavně o chudobě a právu na důstojný život. Ve skutečnosti ale jde o nejzákladnější potřeby: pokrýt náklady na rehabilitaci, jídlo a bydlení, žít beze strachu. To není mnoho. Přesto byly tyto požadavky ignorovány a způsob, jakým se s protestujícími v Sejmu jednalo, ukázal, že osoby s postižením jsou v Polsku občany druhé kategorie. Protestující neměli přístup k lékařské péči, spali čtyřicet dní na podlaze, a když parlament navštívili zástupci NATO, byli postižení aktivisté schováni za závěs… V jistém smyslu se tedy tento protest dotýká kategorie občanství. Kdo může v Polsku vznášet požadavky? Čí požadavky jsou ­naplňovány? Pokud má člověku občanství zaručovat přístup ke státní podpoře a upravovat vztah se státem a vládou, potom občané s postižením …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky