Čím se to stáváme?

S Pavlem Štouračem o připomínání historie a hrdinství

Uměleckého vedoucího Divadla Continuo, jehož domovská scéna na statku v ryze venkovském prostředí jihočeských Malovic prošla před nedávnem rozsáhlou rekonstrukcí, jsme se ptali na výsledky letního rezidenčního soustředění, důvod obratu k dokumentárním formám a tematizaci osmičkových výročí.

Alternativně zaměřené scény na tom finančně nejsou nejlépe a vychovat si diváky je dřina i ve velkých městech. Proč došlo před dvěma desetiletími k všemu „útěku na venkov“?

Na venkov jsme odešli z jednoduchého důvodu – chtěli jsme najít místo, které umožní vytvořit trvale udržitelné podmínky pro soustředěnou a skutečně nezávislou tvorbu. Švestkový dvůr v Malovicích se po letech budování a udržování opravdu stal místem, kde se můžeme soustředit jen na práci. Finanční otázka je samozřejmě složitá, ale ve své podstatě druhořadá. Jednou z hlavních inspirací byl slavný dánský soubor Odin Teatret, který už téměř padesát let pracuje v malém městečku Holstebro, daleko od Kodaně či Aarhusu, ale i jiné nezávislé divadelní a novocirkusové skupiny v Polsku, Itálii nebo ve Francii. Tento model kulturního centra či dokonce divadelního souboru přestává být raritou, i když stále ještě není zcela běžný.

Statek nám v posledních pár letech doslova padal na hlavu, a proto …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky