Prožíváme novou normalizaci

S Lenkou Havlíkovou o nebezpečnosti divadla pro systém

Divadlo X10, které léta působilo v budově Strašnického divadla, kvůli překážkám ze strany Městské části Praha 10 odchází do nového prostoru. Jeho ředitelka a dramaturgyně má za to, že se jedná o další projev umlčování nonkonformních hlasů v kultuře.

Divadlo X10 bylo změnou podmínek pronájmu ve Strašnickém divadle přinuceno od nové sezóny začít v bývalém Domě uměleckého průmyslu. Jak to, že pro vás tato situace nebyla likvidační?

Byli jsme na ni připraveni. Vlastně si myslím, že je zázrak, že jsme ve Strašnickém divadle působili pět let. Představitelé městské části nikdy neprojevili zájem, nikdy Divadlo X10, ale ani budovu Strašnického divadla nepodpořili. Zpočátku jsme jako nově vzniklý subjekt byli pod jejich rozlišovací schopností. Postupně, jak jsme začali být vidět, se objevila jistá averze. Myslím, že velkou roli v tom hrály naše komunitní aktivity. Terčem tlaku byla celá místní komunita, jejíž bylo X10 součástí. Aktivní jsou totiž většinou lidé, kteří se řídí vlastním rozumem, nejsou součástí mainstreamu, a nejsou tedy snadno manipulovatelní. Druhou stranou mince je vztah současné společnosti ke kultuře. Sledujeme sílící tlaky na kulturu, která není masová, a to napříč politickou hierarchií. Vzpomeňme si na kauzu …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky