AL AZIF

Text umělce a divadelníka Aleše Čermáka se snaží analyzovat realitu, která pozbyla povahu reálného. V jeho experimentálním textu proto nacházíme fragmenty odhalující poznávání, proměnu, svědčení, simulaci a katastrofu – a to vše na pozadí rituálního a mytického dění.

#68: AZIF

Hlavní myšlenkou těchto příběhů, je >

– hybridní mýtus.

AL AZIF: SLOVA „AZIF“ UŽÍVALI ARABOVÉ PRO OZNAČNÍ NOČNÍCH ZVUKŮ VYDÁVANÝCH HMYZEM, JEŽ POKLÁDALI ZA KVÍLENÍ DÉMONŮ.

Zapomínání a vzpomínání >

(jako mechanismus)

Ukládání do paměti >

(jako strategie nutná k přežití)

Genetická nezděditelnost = zkušenost >

… ale i nutnost nosičů paměti >

< svědků >

< textů > scriptů >

< protokolů >

< memeplexů >

Vzpomínání jako zdvojení >

reprezentace nepřítomného

prostřednictvím [simulace].

#69: AZIF

Rétorické jevy nevědomí

Sny

Hypertrofované výkony paměti

Zvláštní pravidla zpřesňují operaci nacházení míst, na něž budou uloženy obrazy k zapamatování, stejně jako i postupy transpozice předmětu k >

  [zapamatování]

 … a také utváření jednotlivých sekvencí v prostoru, kterými se pak znovu >

[imaginárně prochází]

 čímž …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky