Bloudění v Handkeho stopách

Drezírování lidské masy v režii Miroslava Bambuška

Inscenací Stopy zbloudilých potvrzuje Divadlo X10 dystopický ráz své dramaturgie v novém působišti v centru Prahy – v bývalém Domě uměleckého průmyslu. Handkeho zápisky poskytují značnou interpretační volnost: mohou být replikami postav i scénickými poznámkami. To ovšem jevištní realizaci nijak neusnadňuje.

Divadlo X10 pokračuje v zabydlování nedávno obsazeného prostoru DUP 39 u pražské Národní třídy. V centru hlavního města sice zřetelně navazuje na svou strašnickou dramaturgii, přesto je ale vidět určitý posun. Hry Solaris (2017; recenze v A2 č. 21/2017), Pod kontrolou (2018; recenze v A2 č. 11/2018) nebo nedávno premiérované Teritorium vykazují silnější dystopický ráz než dřívější představení. Nyní k nim přibyla inscenace podle textu Petera Handkeho Stopy zbloudilých (Spuren der Verirrten, 2007), o jejíž produkci se Divadlo X10 podělilo se spolkem Mezery.

 

Velká činohra

Stopy zbloudilých, které česky vyšly v handkeovském souboru Pět her (2013), sestávají podobně jako některé další autorovy hry z devadesátých a nultých let z více či méně fragmentárních, stylizovaných autorských komentářů či popisů scény viděné z perspektivy diváka fiktivní inscenace. Tyto zápisky se mohou stát replikami, ale fungují stejně dobře i jako scénické poznámky. Handke v nich nejednou popisuje …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky