Mimo proudy

Stále provokující Jan Tesař

Rozsáhlý výbor textů historika Jana Tesaře z let 1968 až 1980 ukazuje, že tento myslitel byl v mnoha ohledech disidentem i mezi disidenty. Jeho pojetí radikálního socialismu ho vedlo jak ke kritice reformních komunistů a pražského jara, tak k nesouhlasu s některými disentními koncepty.

V posledních letech dílo historika Jana Te­­saře opět poutalo pozornost. Po uvedení filmu Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově (2015) byla znovu vydána Tesařova pozapomenutá práce Mnichovský komplex (2000) a hned v následujícím roce monumentální Česká cikánská rapsodie (2016; recenze v A2 č. 1/2017), zachycující osudy romského partyzána za druhé světové války. Nejnovější kniha Co počít ve vlkově břiše je komentovanou edicí textů vztahujících se především k období pražského jara, počátkům normalizace a prvním letům Charty 77. Ačkoliv od jejich napsání či uveřejnění uplynulo několik desetiletí, dokážou díky autorovým stylistickým schopnostem a nekonvenčnímu myšlení stále provokovat. Tesař prý sice neměl politické ambice a chtěl se věnovat především historické vědě, ovšem inspirativní pro současnost zůstává i jeho politický aktivismus, odhodlání uchovat si nezávislost a stát mimo zavedené proudy. A to i za cenu možných omylů nebo jednostranností.

 

Proti reformismu

Tesařův …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky