Století zametené pod koberec

Hledání dědictví bývalé Jugoslávie

Žádné společné komemorace, výstavy ani ceremonie – sté výročí založení Jugoslávie se dá jen těžko srovnat s oslavami století samostatné republiky u nás. V postjugoslávských zemích se vznik společného státu zpětně jeví jako problematická záležitost a důraz se klade na hledání národních mýtů.

Sté výročí vzniku společného státu Jihoslovanů je oproti tomu československému či polskému dost opomíjené. Jednou z příčin je rozpad státu v první polovině devadesátých let, který nebyl v žádném případě sametový, naopak šlo o nejkrvavější evropský konflikt po ukončení druhé světové války. Jednotlivé postjugoslávské společnosti dodnes netuší, jak naložit se společným dědictvím. O vzniku Jugoslávie a pozdějším životě v ní totiž existují různé, navzájem velmi odlišné narativy.

 

Chorvatské dilema

Nejkomplikovanější situace je z tohoto hlediska pravděpodobně u Chorvatů, kteří v historii prokázali velkou vůli k integraci, ale i největší averzi vůči společnému životu s ostatními jižními Slovany. Inspirována hnutím takzvaného lyrismu v druhé půlce 19. století, vypěstovala si chorvatská inteligence ve skomírajícím Rakousku­-Uhersku doslova jugoslávskou obsesi – od sochaře Ivana Meštroviće přes spisovatele Tina Ujeviće a Antuna Gustava Matoše až k velikánovi chorvatské …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky