Zázvor, nikoli strom

Rhizomatika brněnských D’epog

Strukturu inscenací divadla D’epog lze popsat s odkazem na koncepci, kterou ve svém společném teoretickém díle rozvíjeli Gilles Deleuze a Félix Guattari, jako rhizomatickou. Performance postrádající jakýkoli trvalý tvar, začátek, střed i konec zkoušejí imaginativnost a vnímavost diváka.

Inscenace divadla D’epog, které se proklamativně označuje jako „platforma pro současnou experimentální inscenační tvorbu“, jejíž činnost má „laboratorní charakter“, fungují jako rhizom. Poststrukturalistický koncept ­Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho představený v dvojdílném filosofickém traktátu Kapitalismus a schizofrenie (1972, 1980, česky 2010) je vypůjčený z oblasti biologie. V biologii jsme o rhizomu v českém jazyce zvyklí hovořit jako o oddenku, což je podzemní kořen rostliny často vznikající modifikací stonku a obsahující veškeré zásobní látky rostliny. Typickým příkladem rhizomatické rostliny je zázvor. Kořen zázvoru, tedy rhizom, nemá pevný střed, začátek ani konec – nejsme schopni přesně definovat, kde začíná a v jakém směru roste. V průběhu růstu se rozpíná do všech stran s různou mírou intenzity a rychlosti. Každá část zázvoru komunikuje s další částí rostliny, aniž bychom byli schopni tento pohyb přesněji určit a vystopovat …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky