Historii píšou ženy

S Gaby Baca o feminismu, machismu a nikaragujské diktatuře

Nikaraguou od loňského dubna zmítají nepokoje, prezident Daniel Ortega čelí obviněním z porušování lidských práv, vražd a politických perzekucí. O tamní situaci, ale také o spojení hudby s aktivismem jsme hovořili s nikaragujskou zpěvačkou Gaby Baca, která v březnu vystoupila na festivalu Jeden svět.

Co pro vás znamená feminismus?

Zcela zásadní je pro mě rovnost. Ukážu to na příkladu naší kapely. Jsme čtyři a je správné, abychom všichni dostali za práci zaplaceno stejně. To ale znamená, že si spravedlivě rozdělíme úkoly. Nezáleží na tom, jak jsou mí spolupracovníci staří ani kolik mají zkušeností, vždy se od sebe navzájem můžeme učit a komunikujeme spolu jako rovný s rovným. Elitářství mi vadí. Pozvání na akce, kam mají přístup jenom osoby se zvučným jménem, odmítám. Na druhou stranu pro některé lidi nejsem dost sexy a cool. Nenosím minisukni, nelíčím se ani se nesnažím dělat lacinou zábavu, abych získala sponzory. Jsem lesba, je mi skoro padesát – vím, kdo jsem a co dělám, a z toho neslevím. Bojuji za práva žen ve Střední Americe, kde stále vládne machismus a ženy se denně stávají oběťmi násilí. Od dětství věřím, že jsou to právě ženy, kdo ve skutečnosti píše historii. Ve svých písních se snažím toto přesvědčení probudit i v ostatních.

 

Stihla jste si …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky