Inspirovat může i vůně oběda

S Fruzsinou Nagy o tabu a recyklaci

Pražské Quadriennale (6.–16. červ­na) uvítá i maďarskou kostýmní výtvarnici, která představí netradiční projekt na pomezí divadelní performance, koncertu a módní přehlídky. Zeptali jsme se proto, jak neobvyklý žánr vznikl, jaká specifika přináší práce na filmovém kostýmu oproti kostýmu divadelnímu a proč designérku fascinuje maska.

Odkud coby kostýmní designérka berete inspiraci pro své projekty? Z výsledných realizací se zdá, že čerpáte z jiných kultur i z historie. Nebo je pro vás klíčový jiný zdroj?

Inspirovat mne může úplně cokoli. Když se teď rozhlédnu kolem sebe, svět je plný takových podnětů: může to být architektura, okolní předměty a zvuky, dokonce i vůně oběda. Anebo mé vlastní pocity. Občas se ale záměrně nechávám ovlivnit něčím, s čím není zrovna běžné pracovat, například byrokratickým labyrintem mateřských dávek a poplatků za parkování, nebo ještě abstraktnějšími tématy typu bulimie či reinkarnace. Cestuji a chodím na výstavy, což je jednak inspirativní přímo, ale hlavně mě to obohacuje o životní zkušenosti a dodává mi to energii.

 

Proč se specificky zaměřujete právě na fenomén masky a make­-upu?

Na masky se vedle kostýmů soustředím, protože mám za to, že „hlava“ performera je zkrátka neoddělitelnou součástí celého těla. Proto i ráda upravuji vlasy a make­-up …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky