Pryč ze skanzenu - hudební zápisník

Když se po sametové revoluci otevřela stavidla a vyvalila se záplava kulturních podnětů dosud ukrytých ve vrstvách neoficiální kultury, asi málokoho napadlo ptát se, co bude s českým folklorem. Zakonzervovaná podoba lidové kultury byla vnímána jako jakýsi věčný soundtrack prostoru vytyčeného folklorními slavnostmi a turistickými košty v moravských sklípcích. Jednalo se o stabilní zdroj autenticity, ze kterého čerpaly generace hudebníků od národních buditelů 19. století přes budovatelskou propagandu minulého režimu až po československý folkpop osmdesátých let. Romantické představy o čistém a modernitou nedotčeném venkovském životě se propsaly i do tuzemského hudebního mainstreamu. Většinou ale formou, která má s lidovostí jen málo společného.

Asi nejúspěšnějším zástupcem porevoluční lidové romantiky je Čechomor. Jeho fenomenální úspěch přišel na přelomu tisíciletí, kdy už zavrhl snahy o objevování méně známých lidových písní a jejich inovativní intepretaci. Svědčí o tom i změna …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky