Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se vyjádřila o obchodu s chudobou jako o časované bombě, která musí být zastavena. Za MPSV však připravila návrh zákona, který zajistí pravý opak. Dvě stávající dávky – příspěvek a doplatek na bydlení – plánuje nový zákon zrušit a nahradit je přídavkem na bydlení. Rozhodnutí ukončit podporu domácností žijících na ubytovnách viselo ve vzduchu už šest let. Když Maláčová nastupovala do funkce, ohrazovala se proti předešlým návrhům krácení dávek a horovala pro přijetí funkčního zákona o sociálním bydlení. Její návrh přitom zastaví výplatu sociálních dávek obyvatelům ubytoven, což v situaci, kdy je velká většina z nich zatížena exekucemi, které jim komplikují hledání legální práce, vede k systematickému prohlubování bezdomovectví. V současné době žije na ubytovnách 17 900 domácností a bez střechy nad hlavou 16 600 domácností. V České republice je 54 tisíc domácností v akutní bytové nouzi, včetně dvaceti tisíc dětí. Mezi lety 2015 a 2018 vzrostl počet seniorů v bytové nouzi o sedmdesát procent. Ministerstvo by si proto mělo odpovědět na dvě základní otázky. Chce vytvářet další domácnosti v bezdomovectví, nebo se zasadit o přijetí zákona o sociálním bydlení, který by problém systematicky řešil? A především, bojuje proti obchodu s chudobou, nebo proti chudým?
B. Bírová
V bývalém železničním areálu přiléhajícím k Masarykovu nádraží má vzniknout vzhledem k okolí prostorově výrazně naddimenzovaná administrativní budova s nákupním parterem. Pokud se tak stane, překryje dosavadní určující dominantu – historický soubor budov nádraží. Odhaduje se, že společnost Penta, obdobně jako v případě blízkého Florentina, nemá s projektem jiné záměry než prodat jeho výsledek čínským investorům. Lze se těšit na privátní ochrankou dozorovaný prostor ozeleněné nadstavby, jímž se budeme probojovávat na cestě k veřejnému prostoru nástupišť. Projekt mohl vedle zkrácení přístupu od Hlavního nádraží přitom vyřešit dlouhodobý problém: jak překonat v současnosti neprostupnou hranici mezi Žižkovem a centrem města. Centrum architektury a městského plánování – odborná a Prahou financovaná instituce pro diskuzi a nalézání nejadekvátnějších řešení – se v tomto případě stalo pouhou PR platformou prosazující návrh Penty. Namísto urovnání urbanistického lapsu se dočkáme další sklobetonové pouště, která bude po páté hodině liduprázdná.
M. Tomášek
V letošním roce se začala u nás na Praze 12, ale i v jiných městech po republice, sekat tráva takzvaně mozaikovitě. Části trávníků se zkrátka nechají neposekané. A výsledek je esteticky impozantní. Na mnoha místech se objevily luční květiny, které v předchozích letech sekačky do květu nepustily, a spolu s květy i plno polétavého hmyzu včetně motýlů, jejichž larvy a kukly dříve končily rozemleté napadrť. Pozitivních efektů je ale samozřejmě víc. V první řadě jde o lepší zadržování vláhy pro tropické dny, jichž každým rokem přibývá. Trávník posekaný na drn vysoké teploty a dlouhodobá období bez srážek většinou nevydržel a nahradila ho hnědá poušť. Přívalové deště pak ze svažitých vyschlých ploch spláchly i úrodnou půdu – a tomu vyšší tráva brání. Méně sekání navíc znamená i menší náklady. Přesto se i v tomto případě najdou kritici, kteří se obávají o své čtyřnohé mazlíčky nebo děti, které mohou ve vysoké trávě chytit klíště. To ovšem jen dokazuje, jak moc se městský člověk za pár desetiletí vzdálil přírodě.
J. G. Růžička
Čeští regionální politici zažívají leteckou horečku. Na konci června byl otevřen nový terminál letiště v Českých Budějovicích, do jehož vybudování kraj vrazil přes půl miliardy korun. Letiště zatím bude bez provozu, ale až získá všechny certifikace, stane se konkurencí nedalekého Lince. Tamní politici by se mohli poučit z Ostravy, kde se vedení kraje již dlouhá léta snaží prosadit mošnovské letiště na úkor úspěšných Katovic. Bezradní moravskoslezští radní chtějí dokonce dotovat linku do Vídně, čímž se stávají horkými kandidáty na cenu Ropák roku. V Brně chtěli obdobně podpořit spojení do Mnichova, ale nikdo se jim nepřihlásil, neboť letounů je teď v Evropě nedostatek. V Pardubicích téměř zavřeli a Karlovy Vary drží nad vodou jen jeden ruský lowcost. Nebe je naše moře, zněl slogan z počátku minulého století, kdy letectví mělo nádech dobrodružství. Názor na leteckou dopravu je dnes po právu problematičtější a v Evropě se začíná mluvit o omezení letů na krátké vzdálenosti. Budoucnost tak ukazuje spíš letiště v Hradci Králové, kam letadla už nelétají a které v létě slouží kultuře.
J. Horňáček
Exprezident Václav Klaus vyrazil na plavbu kolem Británie, pořádanou obskurní konzervativní univerzitou, a napsal z toho článek na web svého Institutu. Zážitky popsal v holých, mírně čapkovských, ale spíše senilních větách, zdůraznil pravicový či levicový charakter všeho spatřeného – a rozohnil se proti multikulturalismu, jelikož obsluhovali číšníci všech možných národností. A Česká intelektuální komunita ho na sociálních sítích jako vždy několik dní trollila. Ano, můžeme si utahovat z názorové absurdity nebo pochybné logiky Klausových výkladů. Faktem ale je, že forma, jakou svou agendu prezentuje, je daleko účinnější než jazykové projevy většiny jeho blahosklonných kritiků. Klaus – podobně jako Ovčáček, Okamura a spousta dalších představitelů českého fašounského populismu – umí prodat své vize a názory jazykem, který většina lidí považuje za svůj. Čím dřív si z Klause přestaneme dělat jenom srandu a naopak se zkusíme poučit z toho, co umí skvěle, tím líp pro všechny.
M. Hrdina