Ekosystémy a legislativa

Sucho v kontextu ochrany přírody a krajiny v Česku

Současná česká legislativa se dlouhodobým suchem nezabývá, protože s ním ani nepočítá. Je tedy třeba vytvořit právně závazné nástroje, které nám krizovou situaci pomohou zvládat. To ovšem předpokládá vyřešení častého rozporu mezi potřebami přírody a zásobováním obyvatel.

Fungující ekosystémy poskytují lidské společnosti řadu nezbytných materiálních i nemateriálních „služeb“, ať už jde o tvorbu půdy, produkci plodin nebo třeba regulaci podnebí. Jednotlivé druhy a populace v ekosystémech však mohou existovat jen za určitých podmínek – a voda je pro život všech živých soustav nezbytná. Důkladná znalost fenoménu sucha je tedy předpokladem jak environmentální, tak celkové bezpečnosti. Významnou roli v této problematice hraje legislativa, která umožňuje regulaci činností, jež negativně ovlivňují vláhové podmínky dané lokality. V legislativních předpisech České republiky však zatím není pojem „sucho“ přesně definován, a není tak stanovena ani ochrana cenných ekosystémů před jeho účinky. Oproti tomu povodně jsou rozpracovány daleko více (existují krizové plány), a to přesto, že větší škody má na svědomí právě sucho.

 

Ochrana vody

Velmi obecně je téma ochrany vodních ekosystémů řešeno v zákoně č. 17/1992 Sb., …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky