Paměť – návod ke čtení

Knihovna šifer v Prostorech vzpomínání Aleidy Assmannové

Kniha literární teoretičky Aleidy Assmannové Prostory vzpomínání ukazuje, že paměť se vyskytuje v různých podobách a plní různé funkce. Změnu přístupu k paměti autorka přitom nedatuje do průmyslové éry, nýbrž už do raného novověku. Její práce je katalogem studií a diskursů, které společně vytvářejí jakousi výběrovou knihovnu kulturní paměti lidstva.

V roce 1984 uvedl francouzský historik ­Pierre Nora svůj projekt „míst paměti“ prohlášením, že „o paměti se tolik mluví jen proto, že už žádná není“. Modernizací spuštěný rozpad tradičních komunit, v nichž se paměť a znalosti předávaly z generace na generaci, podle Nory doprovází i ztráta přirozeného „prostředí živé paměti“ a stále silněji pociťovaná potřeba odumírající pozůstatky minulosti chránit, fixovat nebo přímo inscenovat v podobě fyzických či symbolických památníků. Kniha Prostory vzpomínání Aleidy Assmannové, která poprvé vyšla v roce 1999, se vůči Norově proklamaci vymezuje nejen svým názvem (prostory, jež je třeba potenciálním vzpomínkám uvolnit, oproti místům, v nichž je nutné paměť koncentrovat), ale i obsahem. Assmannová se na téměř pěti stech stranách své práce snaží dokázat, že o paměti mluvíme tolik hlavně proto, že je všudypřítomná a neustále formuje a zaplavuje naše životy. Pokud se zdá, že v některých dobách se tematizuje …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky