Rapper Slowthai na oceňovaném albu Nothing Great About Britain nastavuje zrcadlo britské společnosti. Popisuje život v sociálně vyloučených lokalitách anglického Northamptonu a jeho břitkému jazyku přitom neujdou královna Alžběta II., Boris Johnson, Theresa Mayová ani běžní obyvatelé Velké Británie.
Málokdy se stane, že by rapper v úvodním verši první skladby debutového alba vystihl svou pozici tak dobře, jako to udělal Tyron Kaymone Frampton alias Slowthai. Titulní píseň desky Nothing Great About Britain začíná jednoduchým obrazem: lahví Buckfastu v Buckinghamském paláci. Oním nápojem je nechvalně proslulé fortifikované víno s kofeinem, které je oblíbené především ve Skotsku a často bývá spojováno s výtržnostmi a násilím tamní mládeže. Asociování tohoto specifického drinku s královniným sídlem lze chápat jako projev juvenilní revolty proti autoritám, ale také jako předzvěst útoku vykořisťovaných na symbol přepychu. Slowthai poukazuje na tu část britské populace, kterou dělí jediný plesnivý toust s fazolemi od toho, aby vzala do ruky lahev Buckfastu a mrštila jím do královnina snobského obličeje. A kdyby byl ještě náhodou někdo na pochybách ohledně toho, co si Slowthai o královně Alžbětě II. myslí, stačí si počkat na závěr textu, ve kterém ji zcela bez obalu nazve píčou. Rapper tak navazuje na kánon angažovaného punku v čele s písní God Save the Queen od Sex Pistols, v níž je královna spojována s fašistickým režimem.
Pivo a buráky
Následující skladba Doorman se rovněž obrací k punku, respektive postpunku, který v současnosti oživují například bristolští Idles. Minimalistický, nabasovaný beat a text popisující každodenní obrazy ze života sociálně vyloučeného člověka v lecčems připomínají hit Jobseeker od skotského dua Sleaford Mods (viz A2 č. 25/2015). Obě písně prostřednictvím realistických příběhů zachycují střet dvou společenských vrstev, zatímco však Jobseeker anekdoticky popisuje odvetu nezaměstnaného člověka vůči zkostnatělému úřednickému systému, Doorman se zaměřuje na vztah chudého muže a bohaté ženy, která reprezentuje znuděnou elitu. Muž si záhy uvědomuje, že nosil „pivní brýle“ a že jeho zbožštělá a ve skutečnosti nedosažitelná přítelkyně pro něho vlastně není zas tak atraktivní.
Přestože Slowthai v současnosti žije hlavně v Londýně, velká část textů na albu svědčí o jeho provázanosti s rodným Northamptonem, především pak s oblastí přezdívanou The Bush, kde rapper vyrůstal v jednom z obecních bytů. Text písně Doorman si pak lze vykládat i jako Framptonovo vyznání: i když koketuje se slávou a bohatstvím, srdcem stále zůstává v „Buši“. Jak vtipně rapuje v písni Grown Up, „pivo a buráky jsou život, co jsem si vybral“. Je to zkrátka pořád ten týpek, kterého potkáte ve vlaku cestou z Londýna do Northamptonu a rozeberete s ním všechno od fotbalu až po politiku. Řekne vám, že jede navštívit mámu, popřeje vám pěkný den, usměje se na vás a ukáže ústa plná zlatých grillz.
Tyron premiérem
„Jen jedna královna mě vychovala a udržovala mě v čistotě/ Řekla mi, co je správné, když jsem dělal chyby/ Utírala mi zadek a měnila mi plíny/ Naučila mě poznávat čas, vyrobili jsme si hodiny/ Měla dvanáctihodinové směny celý týden,“ zpívá Slowthai třesoucím se hlasem v závěrečné písni Northampton’s Child. Vzpomíná v ní na své nelehké dětství, na matku, která ho měla v šestnácti letech, na otce, který rodinu záhy opustil, na mladšího bratra, který zemřel v pouhém roce, i na nevlastního otce závislého na drogách, který ženu s dětmi vykopl z bytu. Slowthai si přese všechno zachovává notnou dávku optimismu: „Žijeme teď u Tashy/ V jejím obývacím pokoji/ Je to vtipné, dobrá nálada mění pokoj v palác,“ říká ve druhé sloce. Vrací se tak vlastně k tématu dvou úvodních skladeb, v nichž se vymezuje proti Buckinghamskému paláci. I když zvenku může královnino sídlo působit jako dům snů, 775 pokojů a stovky služek a sluhů ještě nezaručují pocit bezpečí ani spokojenost.
Album Nothing Great About Britain popisuje stav Británie prostřednictvím takřka deníkových záznamů jednoho konkrétního člověka, jakéhosi lidového hrdiny, který chce po vzoru hesla „Mysli globálně, jednej lokálně“ poukázat na poměry svého rodného města a zároveň přispět k jejich zlepšení. „Chtěl bych udělat něco, co by doopravdy pomohlo dětem. Rád bych otevřel boxerský klub, kde by mohly vybít přebytečnou energii. Chci taky rozjet iniciativu, která by pomohla vězňům naučit se nové věci, aby je po propuštění mohli předat dál,“ zmiňuje Slowthai v rozhovoru pro magazín DIY konkrétní aktivity, které mají alespoň trochu přispět k tomu, aby pesimistický název Nothing Great About Britain do budoucna ztratil něco ze své přiléhavosti. „Tyron for PM,“ rapuje Slowthai ve skladbě Dead Leaves. Nahrazení zlověstného idiota třídním šaškem se srdcem na dlani je docela lákavá představa.
Autor je hudební publicista.
Slowthai: Nothing Great About Britain. Method Records 2019.