Tající město

O přehřívání Špicberk se Zdenkou Sokolíčkovou

Kulturoložka Zdenka Sokolíčková zkoumá na Špicberkách dopad klimatických změn na místní komunitu. Kromě problematiky jejího výzkumu jsme probrali i klimatický alarmismus, ekologickou etiku nebo její spolupráci se sociálním antropologem Thomasem Hyllandem Eriksenem.

Od února 2019 pobýváte na Špicberkách, kde provádíte svůj výzkum. V čem přesně tato práce spočívá?

Můj výzkum se týká provázanosti dynamických proměn, ke kterým na Špicberkách dochází. Změna je tu totiž rychlá hned na třech úrovních: otepluje se, ekonomické těžiště se nedávno přesunulo od těžby uhlí k turismu a v souvislosti s tím se radikálně proměnila populace i společenské klima. Tyto tři roviny zrychlujících se změn zapadají do konceptu „přehřívání“ profesora Thomase Hyllanda Eriksena. Provádím zúčastněné pozorování a vedu rozhovory s lidmi v městečku Longyearbyen. Jedna z mých výzkumných otázek zní: Jak se v místě, které se takto dramaticky mění, konstruuje lokální identita? Na základě jakých mechanismů je v turbulentním období budována přináležitost ke Špicberkám? Hodně se to také týká tématu moci a reprezentace. Významná je též proměna vztahu k životnímu prostředí v situaci, kdy se příroda stává nepředvídatelnou.

 

Co má být finálním výstupem vašeho …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky