Slepá skvrna ruské revoluce

Po devadesáti letech vychází v novém českém překladu román Michaila Osorgina Příběh jedné moskevské ulice. V nastupujícím sovětském systému nebylo místo ani pro autora, ani pro jeho hrdiny. Ti, kteří neodešli, mohou jen rozprodávat své knihovny nebo snít o vzpouře mrzáků.

Román Příběh jedné moskevské ulice (Sivcev vražok, 1928; první české vydání 1929) ruského spisovatele a novináře Michaila Osorgina nás zavádí do Moskvy za časů ruské revoluce. Dům stárnoucího ornitologa Ivana Alexandroviče v poklidné čtvrti se ocitá ve víru dějinných zvratů. Jeho domov je vyhlášeným útočištěm moskevské inteligence, která si sem chodí poslechnout skladatele Eduar­da Lvoviče a u šálku čaje rozebírá aktuální vědecké i společenské problémy. Kroužek ale začíná postupně řídnout. Ti nejmladší umírají na frontách první světové války, další pak rozptýlí do všech koutů společnosti ruská revoluce. Jednotlivé postavy následně sehrávají role typických představitelů své doby a Osorgin na nich demonstruje složitou situaci, v níž se ruská společnost za bolševické revoluce ocitla. Michail Osorgin tuto výjimečnou knihu napsal v roce 1928 a už o rok později vyšla v českém překladu pod původním ruským názvem. Román tehdy zapadl, ale po devadesáti letech vychází v edici Pozdní …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky