Divadlo proti divadlu

Hábovo zpracování Ibsenovy hry Nepřítel lidu nastavuje světu zrcadlo, které se brechtovsky křiví a odráží nesourodé fragmenty obrazu. Ke komu Lachende Bestien směřují svůj etický a politický apel?

Zralý Henrik Ibsen se důsledně zabývá jen etickými tématy: dotýká se zejména základních antropologických napětí – těch, která s sebou přináší lidské soužití a která zároveň přispívají k humanizaci jednotlivce. A potřeba pátrat po kořenech zamlčovaných problémů a přispět svou tvorbou k proměně společenské situace zase patří k dramaturgickým úběžnicím „politického divadla“ souboru Lachende Bestien, který doposud působil hlavně v prostoru Venuše ve Švehlovce. Nyní se svou inscenací Nepřítele lidu příznačně zamířil do divadla Komedie, v němž jsou s ohledem na jeho historii diváci připraveni recipovat vedle „uměleckého zážitku“ také etický a politický apel.

Ibsen si pro svůj apel v 19. století zvolil pozici proroka, který rozhněvaně nastavuje své době strozziovské zrcadlo, Lachende Bestien a Michal Hába jako umělecký šéf skupiny oproti tomu zaujímají pozici naprosto neromantickou. Je to pozice ohledávání textu, společné hry, při níž se zrcadlo nastavené …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky