Radost z budoucnosti

S Rhysem Williamsem o solarpunkovém hnutí a ekofikci

Britského teoretika literatury, který se zabývá současnou spekulativní fikcí, jsme se mimo jiné zeptali, jaký je vztah utopické radikální imaginace k systémové kritice. Mluvili jsme také o potřebnosti radikální utopické praxe a sociálnědemokratického zeleného hnutí.

Co považujete za hlavní cíl a důvod existence solarpunku jakožto hnutí?

Solarpunk je sdílená spekulativní fantazie – snaha představit si budoucnost, v níž se nám podaří překonat ekologickou krizi nebo se s ní aspoň vyrovnat. Jde tedy o společnou vizi žádoucí budoucnosti. Fantazie jsou obvykle považovány za něco, co sdílíme bezděky. Solarpunk je naproti tomu „spekulativní fantazií“, protože se vědomě snaží vytvořit alternativní budoucnost. Přechod k obnovitelné energii – především solární, ale také větrné nebo přílivové – přitom považuje za obrat, který povede k lepší budoucnosti. Od té si slibuje návrat k půdě, pozornost k přírodním rytmům a životnímu prostředí a také silné zaměření na komunitu, která se však nevyhýbá ani technologickým řešením. Většina solarpunkových textů spadá do oblasti sci­-fi, ale existuje i solarpunková fantasy. Spíše než o literární žánr ale jde o komunitu lidí. Ti se pak různými způsoby snaží do současné reality zavést …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky