Jenom psát nestačí

Podoby současné ukrajinské poezie

Úspěch některých současných ukrajinských autorů, pohled na literární život i čtenářské ohlasy ukazují, že na Ukrajině je poezie stále ještě věc veřejná a že se zde z básníka i dnes může stát národní hrdina a společenská celebrita. Nejde přitom jen o případ Serhije Žadana.

Lvov, září 2018, sychravé a deštivé odpoledne. Literární festival Fórum vydavatelů. Do Národního akademického divadla opery a baletu proudí davy lidí. Nakonec zaplní většinu z tisícovky sedadel. Netrpělivě očekávají příchod hvězdy večera – básníka. Představa, že se něco podobného odehraje u nás, je nemyslitelná.

 

V hledáčku kritiků i dívek

Serhij Žadan, který pódium za okamžik ovládl, je momentálně jedním z nejviditelnějších ukrajinských spisovatelů. Debutoval v polovině devadesátých let jako básník, o něco později jako prozaik. Od té doby se na literární scéně pohybuje sebejistě a s bravurou. Dokáže vycítit, jaká je společenská poptávka, ale také drží krok s trendy. Od barvitého popisu mladistvých rebelií a alkoholových smutků posunula literáta dál válka na východě země – jakožto rodák z města Starobilsk nedaleko Luhansku a obyvatel Charkova nyní představuje žádaný autentický hlas. A hlas je to hodně slyšitelný, Žadan je mistr deklamace, žádné ustrašené …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky