Hrdinský čin

V románu Hrdinský čin z roku 1932 vychází autor ze svých zkušeností z emigrace. Hlavní hrdina Martin Edelweiss vyrůstá v Petěrburku, po říjnové revoluci prchá s matkou na Krym a poté studuje na Cambridgeské univerzitě a pobývá v Berlíně, Francii a ve Švýcarsku. Nakonec se jeho stopy ztrácejí v Sovětském svazu.

Byť se to může zdát směšné, Martinův dědeček Edelweiss byl Švýcar – urostlý Švýcar s načechraným knírem, jenž v šedesátých letech devatenáctého století dával soukromé hodiny dětem petěrburského statkáře Indrikova a oženil se s jeho nejmladší dcerou. Martin se zpočátku domníval, že sametově bílá alpská květina, ten mazlíček herbářů, dostala jméno na dědečkovu počest. Ani později se nedokázal úplně vzdát té představy. Pamatoval si ho jasně, avšak pouze v jedné podobě a jedné poloze: tělnatý, světlovousý stařec, celý v bílém, ve slamáku a piké vestě oplývající přívěsky (nejzábavnějším z nich byla dýka zvíci nehtu na ruce) sedí na lavičce před domem v čilém stínu lípy. A právě na této lavičce děda zemřel, drže v dlani milované zlaté hodinky s pláštěm podobajícím se zlatému zrcátku. Mrtvice ho zastihla při tom příhodném gestu a rodinná legenda praví, že ručička se zastavila ve stejném okamžiku jako jeho srdce.

Poté byl dědeček uchováván v těžkém koženém albu; za jeho časů …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky