O jeho světovosti jsme nevěděli

S Vladimírem Petkevičem o Nabokovově rodině a díle

Prasynovce Vladimira Vladimiroviče Nabokova jsme se zeptali, zdali v rodinné tradici existovalo něco na způsob spisovatelova kultu a jaký má on sám vztah k dílům významného prozaika. Mluvili jsme i o tom, proč nikdy nečetl Lolitu a proč musí být Nabokovův překladatel pravý „nabokoved“.

Je známo, že jste náruživý šachista. Jedná se o genetickou vlohu, která prochází celým nabokovovským rodem?

O tom, jaký byl vztah mého otce Rostislava k šachům, nemám zdání. Ale jeho otec Boris Petkevič byl, pokud vím, v meziválečné Praze výborný šachista. Nepamatuji si, že bych s otcem někdy hrál, byl jsem moc malý, když v roce 1960 ve svých devětadvaceti letech zemřel. Rusové ovšem mají – jak známo – šachy v krvi. Mě naučila šachům babička Olga Petkevičová, za svobodna Nabokovová, v mých pěti letech a už odmalička jsem k nim tíhl. Jedním z nejkrásnějších dárků, jaké jsem kdy v životě dostal, byl sborník Sovětská šachová studie, který mi darovala babička a z něhož čerpám od svých deseti let až dodnes.

 

Jak se část Nabokovovy rodiny sžila s českým prostředím? Nehrozilo vaší babičce po skončení války odvlečení do Ruska?

Část rodiny přišla do Československa v prosinci roku 1923, tedy až téměř po dvou letech od smrti Vladimira Dmitrijeviče Nabokova, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky