minirecenze

Jan Štolba

Nezastavitelný den

Cherm 2019, 752 s.

Kam dál v románovém estetismu? Nezastavitelný den Jana Štolby před čtenáře staví téměř nepřekročitelnou metu. Jan Štolba působí jako saxofonista (mimo jiné i v legendárním Klikarově Originálním pražském synkopickém orchestru, ale také v dalších věhlasných sdruženích), spisovatel a literární kritik, jehož soubor Nedopadající džbán podává empatický a zručný přehled literárního dění před třemi desítkami let a může sloužit i jako příprava k maturitě nebo vysokoškolský studijní text. Ovšem Nezastavitelný den svými bez půl sta osmi sty stranami koncizního textu a klasicky lineárního vyprávění – ale bez členění do odstavců a bez uvozovek – vyčerpá mysl i zrak. Nezastavitelný den číst lze i nelze: vypravěčská struktura není rozbitá, nýbrž plynulá, leč mysl potřebuje v textu opory, a zvlášť v románu. Duch čtenářský ve mně volá: škoda, kam se poděla jazzová struktura, repetice, zřejmé kruhy harmonické, synkopy, přiznávky, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky