Queer archivní bádání

O boji s pomíjivostí historie

Queer komunita v zemích bývalého východního bloku se snaží zachytit vlastní minulost prostřednictvím uměleckých časopisů, výstav či archivů kolektivní paměti. V Polsku prosluly časopisy Filo nebo DIK Fagazin. U nás se dějinám české gay kultury věnovaly třeba výstavy Zítra bude jinak nebo We Will Not Change Our Show.

Karol Radziszewski: "Kisieland"/ from the set, 2011

Když u nás v devadesátých letech minulého století vstoupila do společenského povědomí LGBT+ problematika, mnohým toto téma a nové aktivistické buňky připadaly jako „západní import“. Kontinuita mezi novodobým a starším aktivismem, případně skrývajícími se subkulturami a komunitami byla sice narušena (podobně jako mezi minulými a současnými režimy v postsocialistických zemích), přesto však do jisté míry existuje – jen musí být znovu objevována a poodhalována.

 

Československé číslo

Přesně této práci se dlouhodobě věnuje polský umělec Karol Radziszewski, a to v naprosto nevídaném měřítku. V roce 2005 začal vydávat dnes již proslulý DIK Fagazine, umělecký časopis se zaměřením na mužskou homosexualitu a maskulinitu. Zpočátku čísla obsahovala fotografie a kresby současných východoevropských queer umělců a téměř žádné texty, avšak s postupem času se Radziszewski začal zabývat homosexualitou v období před rokem 1989. Dodnes vyšlo celkem dvanáct čísel, z …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky