Život jako nápodoba literatury

S Jakubem Češkou o pupíku a úskalích biografického čtení

Docenta literatury, který svůj odborný zájem soustředí na dílo Milana Kundery a Bohumila Hrabala, jsme se zeptali, jak se měnila recepce Kunderova díla a zda může být legitimní biografické čtení románu. Mluvili jsme i o tom, proč je čtenář dobrovolný otrok autora.

Jak si vykládáte, že se Anně Kareninové dostalo té cti přeložit z francouzštiny Kunderovu Slavnost bezvýznamnosti, která je čerstvě na pultech českých knihkupectví?

Milan Kundera znal Annu Kareninovou z překladů Célinových děl, kterých si vysoce cení. Při překladu do češtiny má tendenci svá díla upravovat, což se týká jak esejů, tak i románů. Sám by Slavnost bezvýznamnosti pravděpodobně nepřeložil, nýbrž přepsal a tím by vznikla unikátní verze tohoto románu jako autorské gesto. Můžete ostatně porovnat pasáž Slavnosti bezvýznamnosti – Evin strom –, jak ji překládá Kundera v Kontextech a jak Kareninová. Překladatelka je v této pasáži autorovi věrnější než autor sám sobě. Romány Milana Kundery, které vycházejí v nakladatelství Atlantis se zpožděním oproti exilovým torontským vydáním, autor proškrtává a upravuje, ale to zároveň znamená, že v češtině máme k dispozici definitivní znění některých děl. Anna Kareninová pečlivě rekonstruuje autorův jazyk, pracuje s korpusy …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky