Nemůžeme jen doufat

Umělá inteligence v Colloredo­-Mansfeldském paláci

Richard Janeček, autor výstavy I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, částečně vytvořené pomocí umělé inteligence, údajně „dává prostor ‚strojům‘, aniž by se je pokoušel hodnotit“. Výstava však opomíjí, že technologie jsou tvořeny lidmi, čerpají z lidských dat a slouží lidským účelům.

Při vstupu do prostor sekce Start up v Collo­redo­-Mansfeldském paláci může návštěvnice zaznamenat několik nesourodých exponátů: objekt z umělohmotných skeletonů odňatých ze zadních stran televizí, skrumáž koberců do auta sepnutou gumovými upínáky, hromádku plastových krytů na automobilová světla a dvě videa – jedno zachycuje rotující hodinky značky Rolex a druhé automobily, které vedou těžko pochopitelný dialog, mimo jiné o výrobních procesech.

 

Absurdita technologií

Nápisy na zdech ve vstupní místnosti nedávají příliš smysl, případně postrádají spojitost se zbytkem exponátů. Ostatně ani to, o čem se baví auta v zamlženém videu, nepůsobí smys­luplně – to si ale návštěvnice může docela jednoduše vysvětlit tím, že rozhovor v angličtině je reprodukován poměrně potichu, a je mu tedy hůře rozumět. Tahle výmluva se ale po zhlédnutí všech objektů a hlavního videa špatně aplikuje na texty, jimiž je galerie posetá, ať už jde o zmíněné obskurní nápisy …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky