Ragnarok - ultimátum

Pokud bychom hledali dominující česká ekologická témata roku 2019, jež hýbala ekologickým hnutím, společností i mediálním prostorem, jistě bychom mezi ně mohli zařadit zběsilou přípravu nového stavebního zákona a vyšší razanci kampaně na ochranu klimatu.

Za nový stavební zákon je zodpovědné Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou. Cílem zákona má být urychlení a zjednodušení povolovacího řízení a musí prý platit již od ledna 2023. Potíž je ovšem v tom, že zákon píšou lidé placení Hospodářskou komorou ČR. A ta má bytostný zájem stavět, nikoli zajistit důslednou ochranu různých veřejných zájmů.

Hlavním veřejným zájmem se má totiž stát rychlé získání jednoho povolení bez ohledu na (ne)zákonnost a (ne)vyváženost zásahů v území či ochranu práv účastníků řízení. Přitom formu i obsah přípravy zákona právně i věcně opakovaně kritizují nejen ekologické spolky, ale i památkáři, včetně zástupce UNESCO v ČR, soudy, veřejný ochránce práv, místní samosprávy nebo hlasy …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky