Komiks z Impéria

O světě na východ od Západu a na západ od Východu

Znepokojivé slovanství, jedna z posledních knih Marie Janion, dokládá, jak obratně autorka dokázala polské otázky zasazovat do evropského i světového kontextu. A že se – coby přední odbornice na romantismus – nevyhýbala ani současné literatuře, kterou chápala široce jako vyprávění o stavu naší doby.

Kde hledat klíč k proměně literatury a humanitních věd? Domnívám se, že podstatou humanitního myšlení stále zůstává narace. Nestačí něco vidět, prožít nebo pochopit. Je nutné umět to vyprávět. Vyprávění, umělecké nebo neumělecké, směřuje – záměrně či nezáměrně – k formě. Bez formy není srozumitelné. Hayden White v Metahistorii (1973, česky 2011) definoval několik základních narativů: romanci, tragédii, komedii a satiru. Mohou se spolu samozřejmě mísit a tvořit další subžánry, je s nimi však neoddělitelně spojena „vášeň poznávání“, podstata evropského myšlení. Narace, tedy i humanitní narace, je jedním ze způsobů naší orientace ve světě. Energie vyprávění představuje citlivost k Jinému: tomu, kterému se vypráví a kterému se naslouchá, abychom stvořili kruh porozumění a soucitu, zvláštní formy chápání. Vyprávění předpokládá dobrou vůli obou stran počastovat se svými příběhy.

 

Překročit hranici

Jaké mohou být rámce nového vyprávění? Literární …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky