Vezmete nás s sebou?

Nad generačním sborníkem nové levice

Autorský kolektiv sborníku Budoucnost by se zřejmě nebránil označení nová levice. Názorově i tematicky jde přitom o značně roztříštěnou knihu. Texty mezi sebou příliš nekomunikují, přesto ale vypovídají o představách a hlavně obavách jedné části takzvané generace mileniálů.

Na budoucnost býval spoleh. Za starých dobrých progresivistických časů stačilo věřit v člověka a budoucnost byla zářná. Humanistická víra v budoucnost spočívala na předpokladu, že pokud je člověk v jádru rozumný a dobrý tvor, všechno ostatní se zvládne; přírodu si zčásti podrobíme cílenými zásahy, zčásti ji naopak ochráníme před destruktivností těchto zásahů. Tento předpoklad je dnes demaskován jako antropocentrická iluze. Problém se pak ještě prohlubuje rozvojem umělé inteligence. Budoucnost už tak nemůžeme vnímat jen jako dílo člověka, které bychom někdy mohli mít plně pod kontrolou.

Je to právě svébytnost a nepředvídatelnost přírodních a technologických systémů, nikoli jen ideologická nadvláda neoliberalismu, co dnes brání přesvědčivému comebacku „skutečné levice“. Levice je z definice antropocentrická a optimistická. Naproti tomu budoucnost v názvu recenzované knihy je spíše znamením strachů a nejistot. A odpovědí autorského kolektivu na toto znamení není staré …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky