Bude válka?

Spor o Náhorní Karabach

Příčinou arménsko­-ázerbájdžánského konfliktu o území Náhorního Karabachu je nejen bolavá historie, ale i odlišné obchodní a diplomatické strategie obou zemí. Zatímco na straně Ázerbájdžánu stojí Turecko a Izrael, Arménie má podporu Ruska a Íránu. I proto ovšem není pravděpodobné, že by příhraniční boje mohly přerůst v otevřenou válku za účasti dalších států.

Na konci září se opět rozhořel arménsko­-ázerbájdžánský konflikt o Náhorní Karabach, jenž ve své nynější podobě vznikl v době rozpadu Sovětského svazu. Již těsně předtím však požadovali etničtí Arméni, aby se oblast Karabachu stala součástí sovětské Arménie. V roce 1990 se spor rozhořel naplno a pokračoval až do roku 1994, kdy bylo podepsáno příměří.

 

Blízká i vzdálená historie

Přestože se obě strany obviňují navzájem, není sporu o tom, že Ázerbájdžán zaútočil na oblast Náhorního Karabachu ve snaze dostat území zpět pod svou kontrolu. Na úvod je dobré vysvětlit si, jaký je právní charakter oblasti a kdo jsou obyvatelé, kteří v ní žijí. Náhorní Karabach fakticky funguje jako nezávislá republika, která není žádnou zemí na světě považována za samostatný stát. Uznávají ji pouze separatistické oblasti, samy rovněž nikým neuznané: Jižní Osetie, Abcházie a Podněstří. Oblast Náhorního Karabachu, obývaná převážně Armény, patří podle mezinárodního práva Ázerbájdžánu, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky