Věda podle mužské biografie

O nerovnosti mužů a žen v akademickém prostředí

Proč ženy s předpoklady stát se úspěšnými vědkyněmi často předčasně končí svou kariéru? A proč si kapitalismus tak dobře rozumí s akademickým prostředím? Nejen o tom jsme hovořili se socioložkou Kateřinou Cidlinskou, která se věnuje výzkumu genderových nerovností ve vědě a na univerzitách.

O genderové nerovnosti ve vědě se mluví minimálně deset let. Lze od té doby pozorovat nějakou změnu k lepšímu?

Při pohledu na čísla ne. Od roku 2000 se zastoupení žen ve vědě v Česku pohybuje kolem 27 procent. Nižší zastoupení žen než mužů sice najdeme napříč celou Evropou, ale Česko je na samém chvostu žebříčků unijní osmadvacítky. Pozvolna se však začíná měnit diskurs a spolu s ním i „mindset“. Hodně v tomto směru pomáhá Evropská unie, například udílením ocenění HR Excellence in Research. V tom jsou velké peníze a také je to otázka prestiže. Proto o něj české akademické instituce usilují a některé ho již získaly. S oceněním se pojí projekty rozvoje politik na podporu lidských zdrojů, do nichž spadá i podpora genderové rovnosti.

 

Nemají akademická pracoviště tendenci se genderové tematice spíše vyhýbat?

V rámci oněch projektů spojených s HR Excellence in Research Award spíše ne. Ale máte pravdu, že někde existují tendence řešit vše jen formálně. …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky