Věčně otevřený proces

Friedrich Engels a marxistická koncepce přírody

Filosofické myšlení Friedricha Engelse reagovalo na nové teorie přírodních věd, jako byly darwinismus nebo termodynamika. Jeho kritika nových myšlenkových systémů byla sice vždy určována věrností dialektice a historickému materialismu, nikdy se ale neuzavírala sama do sebe a zůstávala otevřená revizi.

Uplynulo dvě stě let od narození Friedricha Engelse, a tak se sluší připomenout dílo revolucionáře, politického aktivisty, novináře a myslitele, který spolu s Karlem Marxem formoval významnou část ideových základů levicového světonázoru. Náš pohled se nicméně zaměří pouze na specifickou oblast Engelsova zájmu, a to na jeho filosofickou recepci nejdůležitějších dobově aktuálních idejí přírodní vědy.

 

Negace negace

Engelsova koncepce veškeré skutečnosti je přísně procesuální, což znamená, že dává důraz na permanentní pohyb, transformaci a změnu ve všech doménách reality od elementární fyzikální úrovně po společenské procesy. Zcela zásadní je obecná metoda, kterou se veškeré procesy uskutečňují. Je to právě ona tajuplná a paradoxní dialektika, co tvoří strukturní jádro veškerého dění. Na tomto místě ovšem můžeme jen ve zkratce zdůraznit konstruktivní prvky této koncepce, které jsou – nebo mohou být – i z dnešního hlediska objevné.

Dialektika v Engelsově …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky