Nebe nad Londýnem

Burial se ohlíží za uplynulým desetiletím

Britský producent, kterého proslavila první dvě alba vydaná na labelu Hyperdub v druhé polovině předminulé dekády, vydal kompilaci Tunes 2011–2019. Posluchači mají po dvanácti letech k dispozici dlouhohrající nahrávku, která sice nepřináší nic úplně nového, ale ukazuje, že někdejší dubstepová star i nadále obíhá svým postraveovým vesmírem.

Když na sklonku roku 2007 tajemný producent Burial osmnáct měsíců po svém eponymním debutu vydal druhé album Untrue, způsobil na hudební scéně menší revoluci. Ačkoli navazoval na UK Garage devadesátých let a spřízněné žánry, přišel se zcela ojedinělým zvukem, jenž bývá charakterizován jako „vzpomínky“ na rave parties, které ovšem hudebník sám nikdy nezažil a zná je pouze jako zprostředkované, leckdy nepřesné a rozostřené momentky. Mezi typické buria­lovské zvuky patří bouřka, přeexponované praskání vinylů à la The Caretaker a především vysamplované vokály, u nichž hudebník často mění výšku tónu, takže pokrývají celou zvukovou paletu od hlubokých vzdechů až po pisklavé řinčení. Sám Burial tvrdí, že rád mění ženské vokály na mužské a naopak; androgynní hlasy pak připomínají anděly bdící nad tanečníky a tanečnicemi, kteří se k ránu vracejí z klubu.

 

Kompromisní řešení

Úspěch Untrue, podpořený nominací v prestižní soutěži Mercury Prize, vyvolal u posluchačů …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky