Na konci února vynesl britský odvolací soud průlomový rozsudek: po mnohaletých bojích ekologického hnutí zrušil rozhodnutí o povolení rozšíření letiště Heathrow o třetí ranvej. Odůvodnil jej tím, že zvětšování kapacit letiště je v přímém rozporu s klimatickými závazky Velké Británie, plynoucími z podpisu Pařížské dohody. Můžeme tudíž mluvit o velkém vítězství v boji proti globálnímu oteplování.
Tento konkrétní úspěch může být chápán symbolicky. Letecká doprava neprodukuje jen enormní množství emisí oxidu uhličitého, čímž výrazně přispívá ke klimatické krizi, ale také plodí nadměrný hluk, vede k zástavbám velkých ploch a vyžaduje další rozsáhlou infrastrukturu. A v neposlední řadě je letiště uzlem, kterým bez přestávky proudí do blízkých velkoměst masy lidí a kapitálu.
Právě z těchto důvodů v sobě odpor k rozšiřování letišť skrývá značný potenciál. Dokáže totiž propojovat lokální boj za kvalitnější životní prostředí s globálním úsilím o záchranu klimatu. V rámci takto zaměřeného sociálně-ekologického boje dochází k setkáním a spolupráci mezi lidmi z venkova, kteří trpí hlukem a znečištěním, a lidmi z měst, na něž dopadá růst turismu a tok zahraničních investic, které často pohlcují místní ekonomiku. Kvalita bydlení a obecně kvalita života je téma, v němž se protínají zájmy různých skupin obyvatel, které na první pohled trápí odlišné problémy. Žít v lokalitách, kde převažují byty pronajímané ke krátkodobému ubytování prostřednictvím platforem typu Airbnb, je podobně traumatizující jako bydlet v těsné blízkosti letišť. Vesnice u letiště trpí nadměrnou automobilovou dopravou stejně jako větší města.
Boj proti rozšíření Heathrow byl úspěšný právě zejména díky mobilizaci různorodých společenských skupin – od obyvatel okolních vesnic přes squattery, lokální spolky, hnutí Extinction Rebellion až po etablované neziskové organizace jako Greenpeace nebo Friends of the Earth. Jedni obsadili volné plochy a proměnili je na rozsáhlou komunitní zahradu, jiní si najali část pozemků, na nichž měla být ranvej vybudována, někdo poukazoval na lokální dopady rozšiřování letiště, další upozorňovali na neekologičnost letecké dopravy, nadměrný turismus i globální konsekvence nárůstu emisí CO2 prostřednictvím cyklojízd a blokád londýnských ulic.
Jen málokde a málokdy dokážou vedle sebe tak ukázkově „přistát“ lokální, hmatatelné problémy místních obyvatel s problémy globálními, kterým vévodí klimatická krize nebo masový turismus. Pro klimatické hnutí i boj za právo na město bude klíčové dokázat tento potenciál využít. I v České republice je ostatně v plánu rozšíření jak pražského, tak ostravského letiště. Britské ekologické hnutí nám ukazuje, že expanze letecké dopravy není nezvratná.