Mezi studem a vzdorem

Didier Eribon a jeho Návrat do Remeše

Kniha francouzského sociologa, který se proslavil biografií Michela Foucaulta, vyšla už v roce 2009, ale v českém překladu vstupuje do aktuální debaty o smyslu staré a nové levice. Didier Eribon až nemilosrdně přímočaře analyzuje vlastní rodinu a dělnické prostředí, z něhož vyšel, a mimo jiné také vysvětluje, proč se dnes dělnictvo přiklání k populistické pravici.

Levice ztratila kontakt se svými voliči – alespoň tak zní jedno z vysvětlení, proč jsou levicové strany v úpadku. Osobní svědectví, jak a proč k této ztrátě kontaktu došlo, podává deset let stará kniha francouzského filosofa a sociologa Didiera Eribona Návrat do Remeše (Retour à Reims, 2009), která se na sklonku loňského roku v překladu Dušana Špitálského zpřístupnila i českému čtenářstvu. Eribon se v ní, vyzbrojen pojmovým aparátem sociálních věd, vrací „domů“. Popisuje retrospektivně cestu „tam“, to jest do akademického prostředí Paříže, a zase zpátky – na remešskou periferii, kde s ovdovělou matkou vzpomíná na dětství a nemilovaného otce. Vysvětluje pozici své rodiny v sociál­ním řádu i svou situovanost v rodině, která nechápe jeho snahu vymanit se prostřednictvím vzdělání z dělnického prostředí. Čtenáři se tak otevírá pozoruhodná autobiografická studie rodinných a mezitřídních vztahů i procesu složitého budování vlastní identity intelektuála …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky